Miladu Horákovou promítali na budovu sídla KSČM v ulici Politických vězňů

Podle organizátorů akce Jaroslava Kysilka a Robina Suchánka vznikl nápad na její realizaci spontánně na základě diskuse na sociálních sítích. Projekce se uskutečnila v době, kdy se před 70 lety právnička a bývalá národněsocialistická poslankyně Milada Horáková připravovala na smrt a psala dopis svým nejbližším. Promítání skončilo přesně v 5:35, kdy byla 27. června 1950 Horáková oběšena.

"Chceme touto pokojnou pietní akcí připomenout, čeho se dopouštěli komunisté během minulého režimu, a zároveň tak osvěžit paměť našeho národa, abychom na tyto skutečnosti nezapomínali," uvedl Kysilko, který akci financuje. "Lidé hodně rychle zapomínají, a proto pokládám za důležité, abychom si nejen tento zločin, který komunisté spáchali, připomínali," dodal spoluorganizátor akce Suchánek.

"K souhlasu s filmovou projekcí na stěny své budovy nebyla (KSČM) nikým oslovena," sdělila k akci komunistická strana. Komunisté v prohlášení zaslaném ČTK reagovali na připomínku popravy Horákové výrokem, že se Komunistická strana Československa, předchůdce nynější KSČM, již na sjezdu v prosinci 1989 omluvila. V tehdejším prohlášení, které je k dispozici na webu KSČM, se komunisté neomluvili přímo za popravu Horákové či další justiční vraždy. V prohlášení z roku 1989 uvedli obecnou omluvu "občanům postiženým neoprávněnými represemi" a napsali, že doznávají "chyby, omyly a deformace proti lidskosti a demokracii".

V souvislosti s vraždou poslankyně Horákové se na Twitteru vyjádřil komunistický poslanec a bývalý místopředseda strany Jiří Dolejš, který napsal, že nezákonný rozsudek nad Horákovou byl zrušen už v roce 1968 a že někteří členové strany přispěli na její památník.

K další oběti komunistické zvůle, novináři a filozofovi Záviši Kalandrovi, Dolejš navrhl, že by na budovu sídla KSČM mohla být umístěna připomínka jeho vraždy stalinisty. Kalandra byl popraven v týž den jako Horáková.

Na internetové stránce komunistů není v souvislosti se 70. výročím popravy Horákové o této události ani čárka.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími 12 kolegy začal 31. května 1950. Trval osm dní, na jeho konci byla Milada Horáková se svými třemi kolegy odsouzena k trestu smrti oběšením. "Milada Horáková byla oběšena na dvoře pankrácké věznice v 05:35 jako poslední ze čtyř odsouzených a podle posledních studií byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji kat na primitivním zařízení škrtil dlouhých 15 minut," uvedl Kysilka. Horáková se kvůli své neústupnosti během soudního jednání stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Minulý týden tři studenti promítali během tiskové konference komunistických poslanců v atriu Poslanecké sněmovny na řečnický pult podobiznu Milady Horákové. Mluvčí komunistů Helena Grofová to označila za trapnou snahu znehodnotit tiskovou konferenci KSČM.