Článek
Ministerstvo obrany usiluje o opětovné získání bývalého vojenského letiště Hradčany v Ralsku. Vy jste tento krok kritizoval s tím, že to bude armádu stát mnoho financí a lepší by bylo se zaměřit na jiné základny. V současnosti armáda aktivně využívá čtyři letiště. V jakém stavu je vlastně vojenská letecká infrastruktura?
Tak jako celá armáda, s ohromným vnitřním dluhem. Celý problém vznikl už v roce 1990 za ministra Luboše Dobrovského. On a jeho lidé možná měli dobré úmysly, ale jejich výsledky byly tragické a mnoho jejich rozhodnutí armádu negativně pronásleduje dodnes. Když jsem byl na ministerstvu obrany, tak pamětníci říkali, že tehdy byl ministrovi předložen seznam letišť od nejlepších po nejhorší. S tím, že nejhorší by se měly opustit a zrušit. Bohužel, nestalo se tak, a ponechali jsme si ta nejhůře hodnocená. Dodnes nechápu proč.
Armáda chce získat zpět letiště Hradčany v Ralsku
Buďme konkrétní, jaká ta letiště by podle Vás byla nejlepší a opustili jsme je?
Opustili jsme a zrušili elitní základny jako Žatec, Plzeň Líně, České Budějovice a Bechyni. A naopak jsme si nechali ta hodnocená jako nejhorší. Třeba Náměšť nad Oslavou. Proti jiným základnám je tam po významnou část roku špatné letové počasí. To později ještě podtrhl ministr (Jaroslav) Tvrdík, který se zasadil o to, aby se do Náměště nainvestovaly ohromné prostředky z fondů NATO. Na druhou stranu dnes má Náměšť skvělý personál a podporu okolních obcí.
V souvislosti s Hradčany jste zmínil, že vhodnější by bylo například někdejší vojenské letiště Přerov. Proč zrovna tato bývalá základna?
Je stoprocentně ve vlastnictví ministerstva. Navíc je to poslední letiště, které armáda opouštěla. Nikdy neprošlo devastací jako Hradčany, že tam lidé rozkradli prakticky vše, co šlo. Přerovské letiště spravuje státní podnik LOM Praha, který to dělá za mnohem menších nákladů, než kdyby to dělala armáda sama.
Milan Mikulecký během svého působení na základně Balad, Irák v roce 2015
Když se podívám na mapu současných vojenských letišť, tak většina z nich je soustředěna ve střední části republiky. Dával by Přerov, či nějaké jiné bývalé vojenské letiště ve východní části republiky, smysl z bezpečnostního hlediska či vzhledem k umístění posádek Armády ČR?
Pokud by se armáda měla zajímat o nějaké letiště, tak by to mělo být toto. Přerov totiž dává smysl i z geografického hlediska. Pokud můžeme očekávat nějaká bezpečnostní rizika, je nejpravděpodobnější, že přijdou z východu, což nám ostatně potvrzují i poslední týdny.
Oproti Hradčanům je Přerov lépe dostupný, na okraji vede dálnice a železnice, a samo o sobě se toto letiště nabízí k tomu, aby tam byly bezpilotní prostředky, které armáda chce posilovat. Nově vzniklý 533. prapor bezpilotních systémů navíc sídlí v Prostějově, který je jen dvacet kilometrů, a blízko je také výcvikový prostor Libavá.
Česká armáda nemá nějak rozsáhlé vrtulníkové či stíhací letectvo. Nabízí se tak otázka, zda nám nestačí ta současná čtyři letiště? Jsou potřeba další, když má česká armáda obrovské dluhy v jiných oblastech, namátkou třeba dosluhující BVP či tanky?
V žádném případě nám to nestačí. Nejsem žádný rudý nostalgik, ale před rokem 1989 se zdaleka nedělaly všechny věci špatně. K tehdejšímu systému letištních základen a jejich záložních letišť bychom se podle mě měli vrátit. Dnes v podstatě počítáme s tím, že v případě nějakého konfliktu se využijí civilní letiště, jako je Ruzyně nebo Ostrava. A přestože to vůbec nedává smysl, tak se počítá také se dvěma dálničními úseky na D1 (Měřín a Vyškov).
Gripeny stárnou, armáda chce víc stíhaček
Když se kupovaly Gripeny, tak jeden z argumentů byl právě ten, že dokážou operovat z malých rozptýlených záložních ploch, což dokážou a je to velké plus, ale nám je to jaksi k ničemu, když operujeme jen ze stálých, velkých základen.
V roce 2027 nám končí pronájem Gripenů a současná ministryně obrany bude muset rozhodnout, zda pronájem prodloužíme, rozšíříme letku, nebo přejdeme na jiné stíhací letouny. S ohledem na to, bylo by potřeba zřídit nějaké další takové letiště, jako je Čáslav, nebo se vše vejde tam?
Vždy jsem prosazoval, že ideální počet stíhacích bombardovacích letounů pro nás je 36. Čáslav to samozřejmě pojme, ale proč umožňovat agresorovi, aby nám jedním úderem zlikvidoval celé letectvo? Navíc dnešní senzitivita obyvatel v okolí letišť na letecký provoz je také jinde než v minulosti.
Vy jste v minulosti na ministerstvu obrany působil a zabýval jste se mimo jiné problematikou letectví, proč jste s koncepcí něco neudělali, abychom byli lépe připraveni na možné problémy?
Nevím, jaká je koncepce dnes, ale v době, kdy jsem tam byl, jsme na tom docela intenzivně dělali. Začali jsme s tím, když byl ministrem Vlastimil Picek, s jeho podporou jsme řešili obnovení kontroly armády nad letištěm Plzeň Líně. Když se stal ministrem Martin Stropnický a náčelníkem generálního štábu Josef Bečvář, vše akcelerovalo. Podařilo se nám zachránit před demolicí letiště Přerov, byl vytvořen tým, který kromě jiného řadu dní fyzicky procházel všechna letiště a záložní plochy. Po mém odchodu z ministerstva to však šlo všechno k ledu.
Miliony pro armádu za letiště stopl soud
Co si myslíte o tom, že by místo letiště Plzeň Líně měla vzniknout továrna na výrobu baterií?
Že je to lumpárna. U nás žádné nové letiště s takovými parametry už nikdy nevznikne. Splnit totiž všechny, často protichůdné, požadavky na životní prostředí je nereálné. Jsme malá země s poměrně vysokou hustotou zastavění. A když se podíváte na to, jaký problém je postavit dálnici, vysokorychlostní železnici nebo paralelní dráhu na Ruzyni, tak postavit na zelené louce letiště pro potřeby armády je prostě sci-fi. I proto jsem kvitoval snahu ministryně Černochové zachránit nějaké letiště. Jen Hradčany prostě nejsou dobrou volbou.
Na čtyřech základnách fungujeme roky, proč potřebujeme víc letišť a záložních ploch?
Kdykoliv může přijít nějaká průmyslová či přírodní katastrofa velkého rozsahu. Může být poškozena silniční nebo železniční infrastruktura. Čím blíž k tomu místu jsme schopni se dostat letecky, abychom přepravili materiál či zraněné, tím líp. Na letištích máte hangáry, kde můžete skladování a distribuovat pomoc nebo naopak vytvořit improvizovaná místa pomoci pro lidi.
Ale hlavně v případě konfliktu ztěžujete operace potenciálního nepřítele. Čím víc máme letišť a záložních ploch, tak tím víc cílů má, kterým musí věnovat pozornost, a není si jistý, kde přesně naše letadla máme. Rotace letadel se ale nedá provádět na záložních plochách, jako je dálnice D1, ta je ve stavu permanentní katastrofy, aniž by ji někdo uzavíral.
Kde třeba vidíte možnost využití již existujících letišť, tak aby to nestálo příliš?
Dnes máme tři velké plochy pro výcvik armády a u každé z nich je blízko nějaké letiště. Přerov u Libavé na Moravě, České Budějovice u Boletic v jižních Čechách a Karlovarské u Doupova. Kdyby byl resort schopný se domluvit například s Karlovarským krajem na tom, že na letišti, kde nic nelétá, ale je v perfektním stavu, umožní vybudovat zázemí pro posádky, údržbu, doplnění paliva a munice během rotací základen nebo při probíhajících cvičeních, tak to je, myslím, pro všechny výhodné.
Aktivní zálohy každý nezvládne, hlavně psychicky
Jaká by mohla být úspora při souběžném využívání civilních letišť namísto provozování a budování čistě vojenské základny?
V řádu miliard korun. Například do letiště České Budějovice v minulosti kraj nesmyslně investoval a teď neví, co s ním. Kdyby se ministryně, která je ze stejné strany jako hejtman (Martin Kuba, ODS) domluvila, že by armádě kraj bezplatně převedl hangáry, tak má ideální základnu pro působení v prostoru Boletice, ale i obecně na jihu Čech. Armáda by platila jen reálné letištní poplatky. Bylo by to výhodné řešení pro obě strany, a hlavně pro daňového poplatníka.
Mimochodem dnes je velký problém udržet v provozu letecké základny, protože nejen v armádě, ale i obecně je těžké sehnat řídící letového provozu. Zatímco v Budějovicích, ale i Varech ten personál je, a jeho využití je minimální. Společný vojenský a civilní provoz ve světě normálně funguje. Je to jen o dobré vůli a jasném nastavení pravidel.
