Článek
Archeologové v podlaze vyvrtali otvor, kterým mikrokameru spustili. Pomocí dálkového ovládání pak detailně prozkoumali prostory pod kostelem. Výsledek znali prakticky ihned – vše totiž v detailu pozorovali na monitoru.
„Krypta měla několik stavebních fází. Minimálně klenba je mladší než zdivo hrobky, takže zde zřejmě došlo ke stavebním úpravám,“ popisuje Právu první výsledky průzkumu Martin Čechura ze Západočeského muzea v Plzni.
Hrobka plná koster
Archeologové z písemných pramenů věděli, že se v kapli pohřbívalo. Při troše štěstí se tak dalo očekávat, že narazí na rakve měšťanů. To se ale nakonec nepotvrdilo. Hrobka totiž byla až k vrcholu klenby zaplněna lidskými lebkami a kostmi.
„Pochází ze starší kostnice nebo z narušených hrobů. Stáří nyní nejsme schopni určit, ale jedná se o relativně mladou záležitost. Na rozboru záznamu musíme podrobně prozkoumat složení zdiva a pokusíme se mezi kostmi najít nějaké artefakty,“ dodává Čechura.
Nalezli i minci ze 14. století
Archeologové si pochvalují, že díky mikrokameře mohli prozkoumat a zdokumentovat jinak nepřístupné prostory pod kostelem, aniž je museli složitě otevírat a v místě provádět finančně i časově náročný výzkum. Zásah do památky tak byl minimální.
Pondělní akce ukončila dlouhodobý terénní výzkum v celém areálu, během kterého archeologové mimo jiné objevili zděné konstrukce západního průčelí kostela.
„Ukazuje se, že tady existovala výrazná, zřejmě církevní architektura, jejíž původ a smysl teď musíme zkoumat. První kostel je připomínán písemnými prameny. Stál již v roce 1233 a celá řada indicií ukazuje, že se nacházel právě na tomto místě,“ líčí Čechura.
Nejstarším nalezeným artefaktem je stříbrný fenik z let 1365–1395. „Jednalo se o drobnější oběživo vídeňské ražby,“ dodává Čechura s tím, že mezi další objevy patří barokní medailonky, zbytky růženců, páteříky ze šumavských skláren nebo bronzový pektorální kříž.