Mikrobioložka: Klíšťatům teplotní výkyvy nevadí

Je vidět, že je aktivita klíšťat v poslední době vyšší s ohledem na teplé počasí?

Určitě ano. Zaznamenali jsme ji v rámci projektu Klíšťata ve městě, kterému se věnujeme společně s kolegy z Akademie věd a z Báňské univerzity v Ostravě. Klíšťata jsme sbírali Praze, Českých Budějovicích a Ostravě, kde naše instituce sídlí, v průběhu celého roku. A ojediněle i v zimních měsících jsme aktivní klíšťata zaznamenali.

Je to dáno oteplováním?

Řekla bych, že je to postupné, stejně jako změna klimatu. Není to tak, že bychom najednou měli aktivní klíšťata i v zimě. Objevovala se i před tím, ale neměli jsme projekt, kde bychom to mohli monitorovat na více místech každý měsíc.

V posledních letech sledujeme zvýšenou aktivitu klíšťat v průběhu března a letos jsme si ověřili, že byla aktivní i v zimě, protože často chyběla sněhová pokrývka. V městských parcích, kde situaci sledujeme, zároveň bývá tepleji než mimo města.

Mají prudké výkyvy teplot, které poslední týdny zažíváme, nějaký efekt na klíšťata?

Nijak velký vliv to na aktivitu klíšťat nemá, protože klíšťata jsou aktivní už při pěti stupních nad nulou a v osmi stupních jsou schopna změnit své stadium. Velké výkyvy teplot, kdy je jeden den 21 stupňů Celsia a druhý den jen 10, nehrají pro klíšťata velkou roli. Všechny tyto teploty klíšťatům vyhovují, špatné jsou pro ně mrazy nebo extrémně vysoké teploty a hlavně jim nevyhovuje sucho.

Vzhledem k tomu, že navzdory teplotním výkyvům nám občas zaprší a vzdušná vlhkost se těsně nad zemí drží, tak jim takovéto počasí vyhovuje a výkyvy teplot jim nevadí.

Objevují se nám tady kvůli oteplování i druhy klíšťat nebo pijáků, které jsme neznali?

Na území České republiky se nejčastěji setkáme s klíštětem obecným. Takové malé černé klíště, to je nymfa klíštěte obecného. Ovšem na jižní Moravě a také v jižních Čechách je častější piják lužní nebo klíšť lužní. Můžeme se s nimi setkat ale napříč republikou. Zavlečena na tažných ptácích k nám ale byla i exotická klíšťata z Afriky. Například klíště Hyalomma, které u nás ale nemá dostatečné podmínky k přežití. Jeho výskyt je opravdu ojedinělý.

Přenáší tento druh i jiná onemocnění, než jsme zvyklí? Nejčastěji se může u člověka rozvinou lymeská borrelióza nebo klíšťová encefalitida.

Klíště Hyalomma se vyskytuje skutečně náhodně a přenáší například krymsko-konžskou hemoragickou horečku, která u nás není problémem. Ojediněle řeší tyto případy v jižní Evropě.

Nám nejznámější klíště přenáší nejčastěji borreliózu, klíšťovou encefalitidu, ale i anaplazmózu, babeziózu a další nemoci. Další druhy, jako je třeba piják lužní, sice nepřenesou borreliózu a klíšťovou encefalitidu, ale jsou nebezpečné pro psy, na které mohou přenést babeziózu a další patogeny. Klíšť lužní může přenést virus klíšťové encefalitidy.

Jak mohu poznat, že mám boreliózu nebo encefalitidu? Projevit se to může s odstupem několika týdnů od přisátí klíštěte.

Pokud se pohybujeme kdekoliv v zeleni, včetně městských parků, tak bychom neměli zanedbat riziko, že jsme klíště měli. Nemuseli jsme si ho všimnout, mohlo být v kolenní jamce a odpadnout. Červená zvětšující se a migrující skvrna je typická pro lymeskou borreliózu. Podlé té můžeme toto onemocnění rozeznat.

Zrovna tak se ale může borrelióza projevit nespecifickými chřipkovými projevy. Stejně se projevuje v prvním stadiu i klíšťová encefalitida. To bohužel od běžného respiračního onemocnění nijak nerozeznáme. Když člověka bolí celé tělo, svaly, je unavený a má vyšší teplotu, tak by měl zajít k lékaři. U klíšťové encefalitidy ve druhém stadiu už bývá často potřeba hospitalizace na snížení bolesti, protože dochází k zánětu mozkových blan.

Česko je endemickou oblastí pro výskyt onemocnění, která přenášejí klíšťata, jinde ve světě je tím nejdůležitějším přenašečem onemocnění komár. Proto bychom se měli před klíšťaty chránit.

Předpokládám nejen repelentem, ale i očkováním.

Proti klíšťové encefalitidě určitě očkování, protože je virus tohoto onemocnění schopen přejít do hostitele po dvaceti minutách sání klíštěte a za hodinu sání je přenos jistý. Očkování je opravdu důležité. Ve srovnání s Rakouskem je u nás proočkovanost nízká, což je škoda. Rakousko je přitom také endemickou oblastí a případů tam mají mnohem méně.

Chránit by se měli lidé očkováním, repelenty a po návštěvě zeleně, zahrady, městského parku by se měl každý prohlédnout a klíšťata odstranit.

Překvapilo mě, že se virus klíšťové encefalitidy objevuje i v nepasterizovaném mléce. Jak se to stane?

Ovce a kozy jsou častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy, který jim nijak neškodí a proniká do mléka, takže se můžeme nakazit i potravinami. Může to být jak nepasterizované mléko, tak výrobky z něj. Například sýry.

Předcházet se tomu dá tím, že použijeme pasterizované mléko. Občas dochází k lokálním epidemiím. U nás byly zaznamenány jen výjimečné výskyty těchto přenosů. Minulý rok to byly čtyři případy. Především to bývá u výrobků z kozího mléka. Častějším jevem je to v jiných zemích.