Migranty nemusí Česko přijímat, může se vyplatit, ukazují dokumenty

Bruselskou řečí se to píše kromě jiného ve čtvrtém článku a druhém odstavci nařízení o tom, že „při výběru druhů solidárních opatření bude plně respektována diskreční pravomoc přispívajících členských států“. Tím je myšleno právě suverénní rozhodnutí států o tom, jakým způsobem chtějí pomáhat, zda chtějí přijmout uprchlíky, nebo přispět finančně.

Tento fakt se potvrzuje i v postoji Evropského parlamentu k tomuto nařízení, kde se uvádí: „Důležité je zajistit, aby výběr druhů solidárních a podpůrných opatření byl zcela na uvážení přispívajícího členského státu.“

Migrační pakt má platit zhruba za dva roky a opozice ministra kritizuje s tím, že bude Česku možné nařídit přijímání migrantů. „V migračním paktu schváleném Vítem Rakušanem nevidíme garance, že Česko nebude nikdy nuceno přijímat migranty. Prostě tam scházejí. A každý rok se o tom bude hlasovat kvalifikovanou většinou a můžeme být ostatními státy přehlasováni,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová, poslankyně hnutí ANO a stínová ministryně vnitra.

Z nařízení nicméně vyplývá, že bude vždy záležet na rozhodnutí členských států.

Nařízení je určené pro případy, kdy se bude některý z členských států hroutit pod enormním tlakem uprchlíků a jeho azylový a migrační systém přestane fungovat. Vyhrazeno je i pro situace, kdy bude cizí stát zneužívat migraci a do Unie cíleně posílat uprchlíky.

Postižený stát pod tlakem může zažádat o pomoc. Požadavek přijme Evropská komise a postoupí k rozhodnutí Radě, tedy zástupcům všech členských zemí. Ti pak určí plán solidární reakce, mohou například i zvýšit počet přerozdělovaných migrantů nebo finanční příspěvky.

Postižený členský stát žádající o pomoc sice může uvést, že jako jediné řešení krize vidí přerozdělování. Komise to ve svém návrhu zohlední, zmíněná diskreční pravomoc tím nicméně podle textu není nijak postižena. Rozhodnutí o způsobu pomoci zůstává na samotných státech.

Toto potvrdil i sám ministr Rakušan. „Ani v krizovém mechanismu není povinné přidělení,“ ujistil v České televizi. Za pravdu mu dala i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johansson, která na sociální síti X prohlásila: „Pojďme si to ujasnit: pravidla schválená v paktu o migraci a azylu nepožadují povinné relokace, ani v době krize. Co je vyžadováno, je povinná solidarita, finanční nebo operační.“

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) potvrdil, že vždy budou mít možnost členské státy se z povinnosti přijímat migranty „vyplatit“. „Ano, máme možnost pomoci jiným způsobem. Není to ovšem tak, že když nám bude stanovena finanční pomoc ve výši 15 miliard, tak můžeme poslat materiál za tři sta tisíc korun. Budeme muset pomoci ve stanovené výši,“ uvedl.