Článek
Tématem nynějšího pražského kongresu Strany evropských socialistů byla „záchrana Evropy“. Jak ale chcete tohoto cíle dosáhnout, když panují rozdíly i mezi socialistickými vládami v rámci EU, jak vyplynulo z názorů slovenského premiéra Roberta Fica na uprchlickou krizi?
Ocitli jsme se v situaci, kdy strany xenofobní pravice napříč Evropou zneužívají takzvanou uprchlickou krizi. Jejími oběťmi jsou ve skutečnosti velmi chudí lidé, kterým nejde o nic jiného, než aby přežili a našli si nějakou práci. Přeji si, abychom dosáhli napříč Evropou větší rovnováhy v podmínkách zaměstnanců.
Dnes jsou ve střední či východní Evropě a Pobaltí najímáni lidé, které jako skupinu převezou do západní Evropy, do Británie, Francie a Německa a tam dostanou práci. Žijí v nuzných podmínkách, jsou vykořisťováni a smyslem jejich najímání je především rozvrátit to, co odbory vyjednaly v západní Evropě pro zaměstnaneckou sféru. Tohle musí skončit. Je velmi nebezpečné svalovat na oběti globalizace problémy, které dnes Evropa má.
Je třeba konečně uznat, že migrace ekonomikám jednotlivých zemí pomáhá. V mé nemocnici pracují lékaři z Indie, zdravotní sestry z Estonska a konzultanti z Ghany – a mně to velmi vyhovuje.
Na kongresu se hodně mluvilo o nerovnosti platů napříč Evropou, což je pro Čechy citlivé téma, protože hned za hranicemi mají Němce s radikálně odlišným mzdovým hodnocením.
Časem musí dojít k daleko větší ekonomické rovnováze v Evropě. Bývaly doby, kdy si lidé vydělali víc v Británii než v Německu, a dnes je to naopak. Myslím, že se blížíme uznání minimální mzdy pro celou Evropu. To by určitě pomohlo, protože by bylo zřejmější, kolik lidé potřebují, aby mohli přežít.
Labouristé v Británii bojují za daleko vyšší minimální mzdu, než jaká je nyní. Moc by to pomohlo, protože zatím stejně dotujeme nízkopříjmové rodiny nejrůznějšími dávkami. Obecně je třeba odmítnout dnešní dělení bohatství a ekonomického vlivu v Evropě. Daňové úlevy firmám, které momentálně chystá britská vláda, odnesou chudí a nejzranitelnější lidé. Pravicový ekonomický model nikoho nechrání, jen svaluje vinu na menšiny.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel (vpravo) a lídr britských labouristů Jeremy Corbyn na tiskové konferenci na kongresu Strany evropských socialistů (PES).
Proč jste se ve volném čase během pobytu v Česku rozhodl pro návštěvu bývalého koncentračního tábora v Terezíně?
Musíme si připomínat utrpení, jímž prošel evropský kontinent. Rasismus minulých dob vedl k holocaustu a mohl by vést k podobným hrůzám i v budoucnu. Je třeba poučit se z dějin. Narodil jsem se po druhé světové válce rodičům, kteří se dali dohromady v boji proti španělskému fašismu. I dnes jsem zvlášť citlivý vůči útokům na menšiny. V parlamentu reprezentuji silně multikulturní volební obvod.
Teď se ale v Evropě k moci derou lidé, kteří svalují vinu na minority, islám a pokaždé na někoho jiného. Nikdy ale nehovoří o příčině, a tou je ekonomická nespravedlnost a nerovnost v rozdělení ekonomické moci. V Terezíně jsem se rozhodl uctít památku těch, kdo položili životy za svobodu, již požíváme.
Itálie má za sebou referendum, v Británii se konalo v červnu. Co si myslíte o tomto volebním nástroji?
Na britské politické scéně je velmi neobvyklý. Měli jsme referenda ve Skotsku a Walesu o decentralizaci, v Británii dvě o změnách volebního systému a nyní o brexitu. Když už na referendum dojde, měla by ho provázet velmi neformální a živá debata, a ne především snaha zmanipulovat a ovlivnit lidi.
Jak vidíte budoucnost Británie mimo Evropskou unii?
Británie v referendu naneštěstí rozhodla z Evropské unie vystoupit. Moje Labouristická strana chtěla setrvat, i když požadovala určité reformy EU. Například jsme chtěli zabránit pokusům privatizovat železnice napříč Evropou a měli jsme i námitky vůči směrnicím EU ohledně poštovních služeb, které otevírají cestu privatizaci. V Unii se mají služby stát předmětem konkurenčního boje, nikoli něčím, co je v odpovídající kvalitě občanům garantováno.
O brexitu se zatím jedná, náš požadavek je, že chceme udržet přístup Británie na společný evropský trh a umožnit Evropě přístup do Británie. Koneckonců padesát procent britského obchodu se odehrává s EU. Bojujeme také za ochranu práv zaměstnanců a spotřebitelů napříč Británií, trváme na tom, že občané evropských zemí žijící v Británii by zde měli zůstat – jsou to lékaři, sestry, právníci, lidé zaměstnaní v dopravě a na farmách a naší společnosti velmi prospívají. Stejně tak čekáme, že 1,5 miliónu Britů žijících v kontinentální Evropě tam bude moci zůstat.
Chceme prostě pozitivní vztah s Evropou, ale výsledek referenda nezpochybňujeme. Velká města a Skotsko hlasovaly proti brexitu, postindustriální část Británie volila odchod a s touto situací se musíme vyrovnat. Zdůrazňuji také, že lidé nehlasovali za snížení platů a zhoršení ekonomických podmínek, a o to teď budeme bojovat především. Co se EU jako celku týče, se socialistickými kolegy se snažím udržet s Evropou co nejlepší vztahy.