Statistici se podívali na příčiny úmrtí. Covid byl loni na druhém místě

Za loňský rok zemřelo 129 289 lidí, což je o 17 tisíc lidí více než v roce 2019.

„Pokud bychom hledali takto vysoká čísla úmrtí, tak to bylo někdy na konci 80. let až začátku roku 1990. Tento rok je naprosto specifický svou strukturou. Je třeba ještě očistit data o vliv stárnutí, protože tím, jak populace stárne, tak přirozeně dochází k nárůstu počtu úmrtí,“ řekl ředitel ČSÚ Marek Rojíček.

Nejvíce zemřelých – téměř 16 tisíc – připadá na loňský listopad. Z toho covidových zesnulých bylo zhruba 4,5 tisíce, což je dvakrát více lidí, než kolik lidí zemřelo na všechny zhoubné nádory dohromady v daném měsíci.

„Je to vlivem covidu. Nejvyšší číslo bylo v listopadu, kdy se to blíží 16 tisícům. Nicméně teď už víme z demografických dat, že to ještě bude překonáno. Rok 2021 bude bohužel ještě tragičtější,“ uvedl Rojíček. Vysoká čísla zemřelých s covidem pokračovala i v dalších měsících. Letos na jaře například hrozil v důsledku velkého množství nakažených a hospitalizovaných kolaps nemocnic.

Nejčastěji lidé loni umírali na chronickou ischemickou chorobu srdeční, což odpovídá 14,8 procenta úmrtí. Následuje covid-19 s osmi procenty, na třetím místě žebříčku jsou cévní nemoci mozku (5,8 procenta) a za nimi srdeční selhání (5,2 procenta). Mezi další nejčastější přičiny patřily také zhoubné nádory průdušek či plic, cukrovka či hypertenzní nemoci.

Přímou příčinou úmrtí se podle Rojíčka označuje to, když dané onemocnění nebo zranění spustí následný řetezec stavů, které vedou ke smrti.

„Pak mohly být případy, kdy pacient už měl nějaké chronické onemocnění, kde covid přišel a přispěl k tomu, že pacient zemřel. Sám osobě tedy covid nebyl příčinou, ale urychlil smrt pacienta,” popsal šéf statistiků druhou kapitolu.

Nejčastější přičiny úmrtí byly u mužů a žen stejné. Na chronickou ischemickou chorobu srdeční zemřelo 9233 mužů a 9938 žen. Poměr u covidu byl 5938 ku 4601. Muži umírali na covid z 56 procent.

Další příčiny se už liší. Muži častěji umírali na zhoubné nádory průdušek, průdušnic a plic, cévní nemoci mozku a srdeční selhání. Ženy pak na cévní nemoci mozku, srdeční selhání a hypertenzi.

Podle Rojíčka vloni bylo oproti přechozím rokům asi 15 tisíc nadúmrtí. Podle statistiků z nich 10,5 tisíce zapříčinil přímo covid-19.

Oproti přechozím letům zemřelo navíc 1163 lidí kvůli srdečnímu selhání. Zvýšil se také počet zemřelých v souvislosti s vysokým tlakem. U 670 zemřelých se přičinu nadúmrtí nepodařilo zjistit.

Kromě covidu souhrnně na nemoci oběhové soustavy připadlo vloni 3,1 tisíce nadúmrtí.

Oproti roku 2019 se naopak snížil počet zemřelých v důsledku dopravních nehod o 55 případů. Čísla se snížila také u chřipky či akutních infarktů myokardu, kde u mužů i žen i nadále meziročně klesala.

V souvislosti s pandemií koronaviru a vykázanými nadúmrtími se dlouhodobě spekulovalo, zda přibylo loni sebevražd. Podle ČSÚ se ale úmrtnost na sebevraždy meziročně prakticky nezměnila. U mužů bylo zaznamenáno zhruba 20 případů, stejně tak tomu bylo o rok dříve. Míra sebevraždenosti u žen je dlouhodobě nižší, jde spíše o jednotky případů.

Statistika úmrtnosti zveřejněná ve středu se týká období od počátku do konce loňského roku. Data za letošní měsíce neobsahuje. Na nynější podrobné analýze pracovaly několik měsíců zhruba dvě desítky zdravotnických expertů.

Na rekordních číslech se výrazně podílí pandemie koronaviru a její podzimní vlna, jež se projevovala vysokými počty nakažených a množstvím pacientů v nemocnicích, kterým v důsledku toho hrozil kolaps. Epidemie kulminovala v letošních jarních měsících.

Vloni zemřelo podle Ústavu zdravotnických inforamcí a statistiky (ÚZIS), který s ČSÚ na analýze spolupracoval, přímo či nepřímo s covidem 17 235 lidí. Jak již bylo uvedeno, přímou příčinou úmrtí byl covid u zhruba 10,5 tisíce zemřelých, což odpovídá 61 procentům.

Průměrný věk zemřelých, u kterých byl covid základní příčinou, byl 79 let. Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška měli zesnulí často vedle covidu i další přidružená onemocnění. Nejčastějí se jednalo o cukrovku, ischemickou chorobou srdeční trpěla až pětina těchto lidí.

Jen asi pětina zemřelých, u nichž byl covid základní příčinou, neměla žádné další přidružené onemocnění. Podle ÚZIS zemřelo 83 procent osob v nemocnicích. Průměrná doba od zjištění pozitivity do smrti byla 14 dní, 39 procent všech zesnulých v souvislosti s covidem zemřelo do sedmi dnů od prokázání nákazy.

Nejvíce lidí na covid zemřelo v přepočtu 100 tisíc obyvatel na Vysočině a v Karlovarském a Ústeckém kraji. Podle Šárky Daňkové z ÚZIS je ale na severozápadě Čech úmrtnost oproti zbylým částem republiky obecně vyšší. Nejméně se na covid umíralo v Praze a Plzeňském kraji.

Dílčí data o úmrtnosti v souvislosti s covidem ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo vloni na konci listopadu, tehdy se analýza týkala pouze prvních fází epidemie. Data za druhou část loňského roku měla být zveřejněna nejprve v únoru, i s ohledem na vzedmutí epidemie letos na jaře se termín postupně odsouval až na konec června.