Článek
Poslanci ministra a zvláště jeho náměstka kvůli nákupu vůbec nešetřili. Ministr musel čelit výtkám i kvůli chystané cestě 60 vojáků speciálních sil do bojové mise v Mali, Nigeru a Čadu.
Dražší o půl miliardy
Metnar i Říha nákup radarů od pardubické firmy ERA hájili s tím, že došlo k jedinému pochybení – při odhadu ceny vycházeli ze starého průzkumu –, ale jinak postupovali podle zákonů, předpisů a navíc jim cenu potvrdil znalecký posudek.
Takové vysvětlení se poslancům nelíbilo, kritizovali hlavně to, že ministerstvo branný výbor o navýšení ceny včas neinformovalo a dozvěděli se o něm až z médií.
Metnar: Cena 1,5 miliardy za radary je v pořádku, chybný byl odhad na nižší cenu
Vyjádření Říhy rozhněvalo např. poslance ANO Pavla Růžičku. „Pane náměstku, mě jste osobně nepřesvědčil, je jednoduché takovýmto způsobem smýt ze sebe vinu a říci, my jsme to udělali parádně, jen vy jste to v těch kolonkách nenašli,“ řekl Růžička. Dodal, že bude mít problém příště hlasovat pro obranný rozpočet.
„Potíž je v tom, že nevím, kdy lžete a kdy nelžete,“ poznamenal poslanec. Dodal, že je pro vládního poslance těžké hájit ministerstvo. „Víte, co je nejhorší? To, že opoziční poslanci mají pravdu – kdybyste byli seriózní, tak byste nám o té zakázce řekli,“ uvedl Růžička.
Ministr Metnar loni v únoru vládu informoval, že radary budou stát 780 milionů korun. Během vyjednávání ale ministerstvo zjistilo, že reálná cena je dvojnásobná, výbor ani vládu o tom ale neinformovalo.
„Vyjednávání s Erou skončilo v září a výboru jste to ani na listopadovém jednání neřekli,“ zlobil se Pavel Krejza z ODS.
Vojáci se chystají na islamisty v Africe
Metnar se hájil tím, že o navýšení cen museli požádat ministerstvo financí. „O novou registraci jsme požádali v listopadu a získali ji až 20. prosince a do té doby jsme nemohli změnit rozpočtovou kapitolu,“ řekl ministr.
Krejza Metnarovi vyčetl i to, že vládu a výbor informovali mylně i u zakázky na osm rušiček Starkom, které původně měly stát 960 milionů korun a nakonec ministerstvo souhlasilo s cenou 1,45 miliardy.
Metnar připouští, že v minulosti k takovým chybám mohlo docházet. „Nechal jsem zkontrolovat všechny zakázky a nevylučuji, že těch, u kterých se cena vyvíjela, bude víc, ale od toho posledního případu bylo přijato opatření, aby se to už nemohlo stát,“ řekl Právu.
Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) kritizovala, že obrana vyplatí firmě Era 454 milionů zálohu. „Zarazila mě naprosto nestandardní 30procentní záloha,“ řekla. Pochybnosti má i o znaleckém posudku, který udělala firma Cetag. „Znalecký ústav je asi plný supermanů, protože dokázali udělat posudek za pouhých 16 dní,“ poznamenala.
U radarů jsme chybovali, přiznal Metnar a propustil úředníka
Do ministra se pustil i poslanec SPD Radovan Vích. Tomu se nelíbí Metnarův výrok, že kdo má stále pochybnosti o nákupu a nepodá trestní oznámení, pouze diskredituje jejich práci při modernizaci armády a ohrožuje tím bezpečnost země. „Musím odmítnout slova, že kdo je proti tomuto nákupu, je proti modernizaci armády,“ podotkl Vích.
Proč tak tlačí misi do Afriky?
Metnar novinářům řekl, že chápe dotazy poslanců, ale zakázku považuje za čistou také proto, že ji zkontroloval vnitřní audit ministerstva. „Je to ponaučení pro mě, budu se snažit najít jinou formu, aby byli poslanci spokojeni a neměli pocit, že jsou neinformováni,“ řekl.
Ministr si vyslechl i kritiku za to, že prosadil na vládě vyslání 60 vojáků do Afriky a chce teď souhlas parlamentu, ač má v ruce zatím jen pozvání od vlády Mali, ale ještě ne od Čadu a Nigeru. „Není mandát OSN, EU ani NATO a my chceme poslat bojovníky do země, kde umírá jeden francouzský voják za druhým,“ řekla Černochová.
Metnar pod palbou. Koupil radary třikrát dráž než NATO
Metnar vyslání obhajuje tím, že pozvání dalších zemí přijde dodatečně. „Jestli budeme mít pozvání zítra nebo za týden, se uvidí, protože se o tom intenzivně jedná každý den,“ reagoval.
Podle informací Práva ministerstvo chce vyjít vstříc Francii, jež chce misi Takuba, které by se mělo účastnit až 4000 vojáků v boji proti islamistickým teroristům, odstartovat co nejdřív.
Misi hájí i náčelník generálního štábu Aleš Opata. Podle něj je Mali stát před kolapsem. „Jako vojáci to vnímáme tak, že Mali je časovaná bomba, která se může obrátit proti EU,“ podotkl.
Náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil v tom, že ještě nemají pozvání, nevidí problém. „Když nedostaneme pozvání z Nigeru, tak tam naši vojáci nebudou moci operovat,“ řekl. Dodal, že v Čadu by pozvání nebyl problém, protože jde jen o důstojníky do velitelství, a proto není pozvání třeba.