Z návrhu na posílení pravomocí premiéra se stal doporučující úvahový dokument

Server Aktuálně.cz uvedl, že by se návrhem nejspíš měla v úterý zabývat vláda. Podle premiéra tomu tak však nebude.

„Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme,” uvedl Babiš na Twitteru.

„Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo,” doplnil Babiš.

Šéf resort obrany se brání, že jde pouze o „doporučující úvahový dokument” a načasování je náhodné.

„Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné,“ uvedl ministr Metnar.

V návrhu, který mají Novinky k dispozici, ministerstvo doporučuje dva postupy. V případě, že by se nemohl nebo nestihl sejít parlament, tak stav ohrožení by vyhlašovala vláda, případně pouze premiér.

„V případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by jej potvrdil nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi,” uvádí se v návrhu ministra.

Dokumentem, který neprošel standardním připomínkovým řízením na ministerstvech, se 2. března zabývala i Bezpečnostní rada státu (BRS), tedy jen devět dní předtím, než byl vyhlášen nouzový stav. Od té doby má řízení země na starosti Ústřední krizový štáb, do té doby to byla právě BRS.

To, že by se dokumentem na úterním mimořádném jednání zabývala vláda, v úterý zpochybnil i nový šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

„Rozhodně nehrozí, že by se tento zásadní materiál projednával v nouzovém stavu. O celé problematice se diskutuje už rok a zkušenosti ze současné krize je potřeba do návrhu promítnout,” uvedl na Twitteru.

Na návrh reagovali Piráti s tím, že nebyl konzultován s opozičními politiky a že není podle nich nutné takto zásadním způsobem posilovat pravomoci premiéra a vlády.

„I v případech, kdy se nemůže scházet Poslanecká sněmovna jako celek, stále existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat volený orgán Sněmovny. Podobně jako v případě evropské legislativy rozhoduje Výbor pro evropské záležitosti jménem celé Sněmovny, může jí v době krize zastoupit výbor s patřičnou odborností. Ostatně tuto variantu připouští i samotný materiál ministerstva obrany. Tu však bez dalšího odůvodnění v materiálu zavrhuje a vydává se pouze cestou posílení vlády,” napsal místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal.

Odborníci varují před narušením principu demokracie a ukazují na Maďarsko, kde si premiér Viktor Orbán ústavní většinou poslanců svojí vlastní strany Fidesz nechal odhlasovat, že bude vládnout pomocí dekretů a bez kontroly parlamentu až do konce roku.