Článek
Sezónní výhledy počasí modelu CFS vypočítávají v Česku období od prosince do února jako teplotně nadprůměrné – nejvýraznější kladné odchylky od normálu by měl mít leden – ten by měl být teplotně nadprůměrný o 2 až 3 °C, prosinec a únor kolem 1 °C.
Srážkově by mělo být následující tříměsíční období podle Honsové průměrné. „Ačkoli výhledy predikují teplotně nadprůměrnou zimu, není vyloučená ani v nížinách etapa s celodenními mrazy či sněhová kalamita,” řekla.
Meteorologové slibují Vánoce se sněhem
Jak bude zima bohatá na sníh, zda udeří mrazy, nebo bude naopak teplotně nadprůměrná, záleží na tom, jaké v zimním období převládá proudění. To znamená, jaké je rozložení tlakových útvarů nad starým kontinentem a nad Atlantikem.
Pokud je tlaková níže nad Islandem nebo Skandinávií, pak je zima hodně proměnlivá. Přes střední Evropu přechází jednotlivé frontální systémy, které přináší rychlé změny teploty vzduchu i oblačnosti.
Na přelomu roku prudce klesnou teploty
Jestliže převládá severní nebo severovýchodní proudění, je zima bohatá na mrazy, ale sněhu mnoho není. Nejnižší teploty vůbec přináší mohutná oblast vysokého tlaku vzduchu nad Sibiří a s ní spojené východní proudění. To potom může po ránu klesat teplota i pod -35 °C.
Nejvíce sněžilo před 11 lety
Zima tak, jak si ji představujeme, se stala realitou v období 2009/2010. V nížinách ležela souvislá sněhová pokrývka po většinu ledna a února. „Například v Praze-Karlově ležel sníh od 2. ledna do 26. února. Na stanici Praha-Kbely byla výška sněhové pokrývky 11. ledna dokonce 38 centimetrů,“ řekla Honsová.
Výška sněhové pokrývky ale rozhodně nebyla rekordní. Nejvyšší srážkové úhrny byly podle jejích slov hlášeny v zimě 1986/87, a sice 190 mm.
Naopak chudá na sníh byla zima nejen ta loňská, ale hned v závěsu jsou to zimy 1989/90, 1991/92, 1993/94, 1997/98, 2002/2003, 2011/2012.