Článek
V pátek dosáhne vítr rychlosti na horách až 70 kilometrů za hodinu, v neděli může mít v nárazech až 90 km/hod. Varování platí pro celou ČR od pátečního do pondělního večera.
Sněžení by mělo v pondělí postupně přejít v déšť, protože teploty se přes den dostanou nad nulu. "V pondělí už se sněhovými jazyky v nižinách vzhledem ke smíšeným srážkám a teplotám nad nulou nepočítáme. Během dne budou navíc srážky ustávat," uvedl ČHMÚ.
V Česku na začátku tohoto týdne napadl po dlouhé době nadprůměrných teplot sníh. Téměř všude ho leží kolem dvou desítek centimetrů. O víkendu se také poprvé otevře většina vleků na českých horách. Jejich majitelé mohli tento týden také poprvé pořádně využít sněhová děla, protože teploty klesly pod nulu.
Vítr bude v pátek foukat od západu a postupně zesilovat. Největší síly dosáhne v neděli a v pondělí. Pak začne slábnout.
ČR postihl silný vítr před týdnem, dosahoval síly orkánu. [celá zpráva] Nezvykle silný vichr strhával střechy a vyvracel stromy. Vláda v reakci na rozsáhlé polomy vyhlásila v některých krajích stav nouze a zákaz vstupu do lesů. [celá zpráva] Poškozené stromy, na které napadl sníh, se totiž mohou dál lámat.
Meteorologické pojmy | |
Ledovka | souvislá, zpravidla homogenní průhledná ledová usazenina s hladkým povrchem. Tvoří se zmrznutím přechlazených kapiček mrholení, dešťových kapek na předmětech, jejichž teplota je mírně pod 0 stupňů Celsia. |
Námraza | v silniční dopravě se pojem námraza používá pro všechny formy ledových usazenin na vozovkách včetně náledí a zmrazků. Může se vyskytovat na el. sloupech, stromech atd. V letecké dopravě se používá několik druhů námrazy, a to podle rychlosti a teploty, při níž vzniká. |
Zmrazky | termín používaný pro formu náledí, které vzniká opětovným zmrznutím zcela či částečně roztátého sněhu. |
Náledí | ledová vrstva pokrývající zemi, na rozdíl od ledovky zde na zemi mrznou nepřechlazené dešťové kapky či kapky mrholení. Vzniká, je-li teplota povrchu pod 0 stupňů Celsia. |
Zdroj: Česká zemědělská univerzita v Praze |
BEAUFORTOVA STUPNICE SÍLY VĚTRU |
Jak poznat podle pohybu vodní hladiny, stromů, kouře, pohybu prachu a jiných částic sílu větru. |
BEZVĚTŘÍ - 0-0,2 m/s, pod 1 km/h, kouř stoupá svisle vzhůru |
VÁNEK - 0,3-1,5 m/s, 1-5 km/h, směr větru je poznatelný podle pohybu kouře, vítr však nepohybuje větrnou korouhví (směrovkou) |
SLABÝ VÍTR - 1,6-3,3 m/s, 6-11 km/h, vítr je cítit ve tváři,listy stromů šelestí, větrná směrovka se začíná pohybovat |
MÍRNÝ VÍTR - 3,4-5,4 m/s, 12-19 km/h, listy stromů a větvičky jsou v trvalém pohybu, vítr napíná praporky a slabě čeří hladinu stojaté vody |
DOSTI ČERSTVÝ VÍTR - 5,5-7,9 m/s, 20-28 km/h, vítr zdvíhá prach a kousky papíru, pohybuje slabšími větvemi |
ČERSTVÝ VÍTR - 8,0-10,7 m/s, 29-38 km/h, listnaté keře se začínají hýbat, na stojatých vodách se tvoří menší vlny se zpěněnými hřebeny |
SILNÝ VÍTR - 10,8-13,8 m/s, 39-49 km/h, vítr pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, používání deštníků se stává nesnadné |
PRUDKÝ VÍTR - 13,9-17,1 m/s, 50-61 km/h, vítr pohybuje celými stromy, chůze proti větru je obtížná |
BOUŘLIVÝ VÍTR - 17,2-20,7 m/s, 62-74 km/h, vítr ulamuje větve, chůze proti větru je téměř nemožná |
VICHŘICE - 20,8-24,4 m/s, 75-88 km/h, vítr působí menší škody na stavbách (strhává komíny, tašky ze střech) |
SILNÁ VICHŘICE - 24,5-28,4 m/s, 89-102 km/h, vyskytuje se na pevnině zřídka, vyvrací stromy, působí větší škody |
MOHUTNÁ VICHŘICE - 28,5-32,6 m/s, 103-117 km/h, vyskytuje se velmi zřídka, působí velké škody na domech, lesích |
ORKÁN - nad 32,7 m/s, nad 118 km/h, ničivé účinky |