Meteorolog Žák: Velmi teplé září je alarmující

Letošní září bylo rekordně teplé. Podle dat z Klementina podobné teploty nebyly zaznamenány od roku 1775, jak je to možné?

Nebyla to záležitost jen Česka, mnoho evropských států zažilo nejteplejší září v historii pozorování. Nad naším kontinentem setrvávala tlaková výše, současně se k nám opakovaně dostával velmi teplý vzduch od jihozápadu. Září je ještě doba, kdy slunce má sílu, což má na teplotu velký vliv. Vysoký byl i počet letních dnů s teplotami 25 stupňů a více. Navíc byly občas rekordně teplé noci na danou roční dobu. I to přispělo k tomu, že září je nejteplejší.

Co je hlavní příčinou?

Změna klimatu v drtivé míře způsobená člověkem, to je červená linie, která počasí silně ovlivňuje. Podle předběžných údajů je letošní září nejteplejší v historii pozorování. Když se podíváme na odchylku teploty a srovnáme měsíce září, tak se skokově liší o více než čtyři desetiny stupně Celsia vůči dosud nejteplejším zářím.

To je skutečně skokový a kritický nárůst. Už jedna desetina stupně je poměrně dost. Máme za sebou globálně nejteplejší léto vůbec.

Očekávali jste takový vývoj počasí?

Překonává to očekávání, která jsme jako klimatologové měli v minulých letech nebo dekádách. V letošním roce už změna klimatu ve spojení s jevem El Niño dosáhla takové intenzity, že zažíváme bezprecedentní vývoj teplot. Nechci být moc negativní, ale napadá mě slovíčko alarmující.

Můžeme se připravit na to, že tak vysoké teploty nebudou výjimečné ani v budoucnu?

Je téměř jisté, že letošní rok bude nejteplejším rokem celosvětově v historii pozorování. Posledních deset let bude nejteplejšími deseti roky. Domnívám se, že tento trend bude dál pokračovat. Letos k tomu přispívá El Niño v Pacifiku, které nějakou tu desetinku ke globálnímu průměru přidá, ale rozhodně to nejsou čtyři nebo pět desetin, to už je příliš moc. Pociťujeme tedy kumulující se efekt dopadů změny klimatu a toho, co jsme se skleníkovými plyny provedli.

Jak se v současnosti daří jejich množství snižovat?

Množství neklesá, vypouštění bohužel pokračuje s velmi vysokou intenzitou. Když se podíváme, kolik je celosvětově vypouštěno skleníkových plynů, tak loňský rok byl rekordní.

Pařížská dohoda o změně klimatu byla přijata před osmi lety, ale realita je někde jinde. Můžeme zkoumat, kdo za to může, ale to je věc druhá. Množství emisí kleslo jen v době pandemie covidu, ale čísla potom zase dohnala předcovidovou úroveň a loni byla nejvyšší v historii. Mluvíme o celosvětových číslech.

Vy jste zmiňoval vliv jevu El Niño na počasí, můžete připomenout detaily?

El Niño je jev, který se odehrává v Tichém oceánu. Je to situace, kdy se přirozené poměry rozložení teploty vody v Tichém oceánu mění. Ve východní části Pacifiku je výrazně teplejší voda, než je v dlouhodobém průměru obvyklé. A v západní části Pacifiku je naopak chladnější proti dlouhodobému průměru.

Pro nás je důležitá odezva v atmosféře, která s tím souvisí, má formu různých odchylek srážkového a teplotního režimu. Jedná se o přirozený jev, který se vyskytuje v klimatickém systému planety a nesouvisí s lidskou činností.

Jak velký vliv má na počasí u nás ve střední Evropě?

Výrazně se uplatňuje v blízkosti Tichého oceánu, tedy v Severní a Jižní Americe, Austrálii, Tichomoří, východní a jižní Asii. Částečně se dá ještě pozorovat v jihovýchodní Africe, ale my už jsme příliš daleko.

Takže přímá souvislost, která by se dala využít pro dlouhodobou sezonní předpověď, u nás bohužel nefunguje. Nedá se tedy říct, že by letošní teplé září v Česku přímo souviselo s jevem El Niño. Systém atmosféry je velmi složitý. Odezva na malý impuls může být malá, ale někdy naopak překvapivě velká. Drtivá většina tepla, která tady zůstává kvůli zesilujícímu skleníkovému efektu, se ukládá v oceánech, které jsou stále teplejší. A to teplo pak ohřívá atmosféru. Z toho vyplývá, že pravděpodobnost, že v některých oblastech planety bude rok teplotně podprůměrný, se velice výrazně snižuje.

Dá se předpovědět, že teplo bude pokračovat i v zimních měsících? Můžeme se vůbec těšit na sníh?

To je dobrá otázka, ale je obtížné na ni odpovědět, aby to nebylo plácnutí do vody. Zima je zatím poměrně daleko. Přiznejme si, že sezonní předpovědi v případě Evropy moc úspěšné nebývají, zejména s větším předstihem. S ohledem na to, co máme za sebou a co prožíváme, je větší pravděpodobnost, že letošní zima bude spíš teplejší než chladnější.

Ale kvůli oteplení se mohou vyskytnout různé extrémy spojené s meandrováním tryskového proudění, které mohou být v některých oblastech doprovázeny intenzivním sněžením, zatímco o kus dál je nadprůměrně teplo. I během teplé zimy přijdou občas dny nebo týdny, kdy mrzne nebo se vyskytne sněhová kalamita. To se vzájemně nevylučuje.

Budeme nadále zažívat víc extrémních jevů, jako jsou tornáda a podobně?

Dá se očekávat, že projevy počasí budou obecně extrémnější a extrémy častější. U tornád je souvislost se změnou klimatu poměrně problematická, takže říci, že jich bude přibývat, není úplně jednoduché. Ale pravděpodobně se častěji budeme setkávat se silnějšími bouřemi, přívalovými srážkami, kroupami a silnějšími nárazy větru.

Hodně pozornosti vyvolává téma sucha a množství vody v krajině. Dá se říct, že lidé se nyní zajímají o tyto fenomény víc než dřív?

Vnímání naléhavosti změny klimatu se u nás projevilo se zpožděním. Až četnější jevy jako sucho nebo silné bouře doprovázené velkými kroupami a přívalovými dešti se promítly do vnímání veřejnosti. Roli hrály i velké povodně v roce 2002 a 1997. Ale opravdovým impulsem bylo zřejmě až sucho v uplynulé dekádě.

Řada lidí je závislých na vlastních studních, a když dojde voda, tak to je opravdu velký zásah. Najednou se lidé začali zajímat, co to znamená, proč to tak je a jak to bude do budoucna.

I zemědělci téma klimatu vnímají mnohem intenzivněji, důsledky pociťujeme mimo jiné i my jako spotřebitelé na cenách potravin. Lidé také více cestují, a kdo navštěvuje pravidelně a dlouhodobě Středomoří, jistě si změn všiml. Když vás vyžene lesní požár, už to není bezstarostná dovolená.

Dřív bylo obvyklé, že počasí v televizi prezentovaly takzvané rosničky. Vás vídají lidé na obrazovce, ale působíte i na katedře fyziky atmosféry na Univerzitě Karlově. Je obvyklé, že se média opírají o odborníka?

U nás je to trend a posun v posledních deseti letech. Podobné je to i na Slovensku, jako první meteorology-odborníky představila komerční televize JOJ. Podle mého názoru je dobré, když počasí a jevy okomentuje člověk, který tomu rozumí.

Kolik času vám zabere příprava předpovědi?

Pro hlavní relaci před Událostmi a komentáři připravuji předpověď šest až sedm hodin.

Čím se zabýváte ve vědecké části vaší profese?

Dlouhodobě se zabývám klimatem ve městě, to je prostředí, kde žije většina obyvatel. Je dobré vědět, co a jak ovlivňuje lokální podmínky a jak přispět k tomu, aby negativní dopady s prohlubující se změnou klimatu byly co nejmenší.

V čem je klima ve městech specifické?

Stavební materiály přes den teplo velice dobře akumulují a naopak v noci ho uvolňují, takže nejsme schopni rozumně vyvětrat a dobře se vyspat. Proto dlouhá a teplá období pro obyvatele hustě zastavěných měst nejsou nic příjemného. Zpevněné povrchy, jako je asfalt a beton, navíc nejsou vhodné ani pro přívalové deště. Když spadne dvacet milimetrů na Václavském náměstí, tak na Můstku je potopa. Ale stejné množství srážek na Českomoravské vrchovině nic dramatického neudělá. Největším problémem ale budou vlny veder, ty budou delší a intenzivnější. Můžeme očekávat i víc teplých nocí než dříve.

Konzultují s vámi dopady klimatických změn i představitelé měst?

Na katedře fyziky atmosféry se této problematice s kolegy dlouhodobě věnujeme a jsme zapojeni v projektech, které mají za cíl klima města, případně jeho vývoj, do budoucna modelovat. Pracujeme na případových studiích, kde analyzujeme, jak se zeleň, ale třeba i vodní prvky projeví na teplotě a dalších meteorologických parametrech.

Spolupráce dobře funguje v Praze, zapojení naší katedry se projevuje na adaptačních plánech a opatřeních. Ale spolupráce s kolegy z hydrometeorologického ústavu funguje i v Brně, Plzni, Ostravě nebo Hradci Králové. Otázkou je, co na některé návrhy říkají památkáři.

Kdybychom nyní zcela zastavili vypouštění skleníkových plynů, za jak dlouho se to v klimatu projeví?

Reálné dopady bychom začali pociťovat za dvacet nebo třicet let.

Jak může klima ovlivnit každý z nás?

Pro Česko je důležité snažit se zadržet vodu v krajině. Protože se suchem se budeme pravděpodobně setkávat častěji. To znamená, že potřebujeme více stromů a více lesů, to má konkrétní dopady. Ve městech se jedná o vertikální zeleň, anglický trávník je sice hezký, ale ten nám nepomůže.

Ale myslím, že největší efekt přináší snaha ovlivňovat politiku. Volit ty, kteří si téma globální změny klimatu berou za svoje a snaží se nějakým způsobem posouvat dopředu. My tady za dvacet třicet let možná nebudeme, ale budou tu žít naše děti, vnuci, neteře a synovci.

Která odvětví se nejvíc podílí na změnách klimatu?

Z globálního pohledu je to energetika, tedy výroba elektřiny a tepla. Vysoké emise má i průmysl a zemědělství. Metan a oxid dusný při živočišné výrobě nebo umělá hnojiva. To jsou zdroje skleníkových plynů. Odlesňování sice není záležitostí České republiky nebo Evropy, ale stále probíhá v Amazonii nebo jihovýchodní Asii. Významný podíl má i nákladní a lodní doprava.

Existuje množství aplikací na sledování počasí, populární je Yr.no, kterou vyvinuli Norové. Je v něčem lepší než ostatní?

Každá aplikace vychází z nějakého předpovědního modelu a do toho modelu potřebujete vložit vstupní data, aby aplikace počítala budoucí počasí.

Nemyslím si, že by norská aplikace byla lepší. Byli ale jedni z prvních, kteří takový nástroj nabídli zdarma. A myslím si, že lidé si oblíbili přehledný a jednoduchý design, je jasné, že nechtějí trávit čas studováním podrobných dat. Na druhou stranu jednoduchost znamená, že aplikace některé změny počasí nebo pravděpodobnost extrémních jevů nemusí ukázat a realita vypadá jinak.

Kterou aplikaci na předpověď počasí používáte vy?

Ráno se vždycky podívám z okna. Když je nějaká situace se srážkami, tak se podívám do mobilu, jak to vypadá na radaru. Sleduji i pozorování z meteorologických stanic na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu a dalších webech. Ale mám raději plošné informace na mapách než údaje pro konkrétní místo.

V čem jsme v meteorologii výjimeční?

Zájem o počasí je u nás dlouhodobě vysoký, jsme ve světové špičce i na odborné úrovni. Už za Rakousko-Uherska patřila síť pozorování na našem území k nejhustším na světě.

Co se musí stát v atmosféře, aby vás to jako odborníka skutečně zaujalo?

Pro většinu meteorologů jsou vždycky zajímavé bouřkové situace. Pochopitelně si nepřejeme dopady nebezpečného počasí, ale hezký, fotogenický bouřkový oblak je jev, který nás meteorology – aspoň věřím, že většinu – baví, a tak nějak potěší na duši.

Kdy je podle vás na obloze největší nuda?

Když je stabilní tlaková výše a je jasno, tak to je trochu nuda, ale na druhou stranu je rychle hotová předpověď. A potom situace na konci podzimu nebo v zimě, kdy je šedivé nebe zataženo nízkou oblačností. Je obtížné určit, jestli a kdy a kde se oblačnost rozpustí a bude svítit slunce. Patří to k situacím, které se obtížně předpovídají. A my chceme mít úspěšné předpovědi. Mě netěší, když se předpověď nenaplní, to je, jako když se vám nepodaří vaše práce.

Kolikrát za den se vás lidé ptají, jaké bude počasí?

Někdy se nezeptá nikdo, jindy odpovídám třikrát nebo i pětkrát. Je to milé, pokud to není spojeno s výtkou, že předpověď nevyšla.

Jak často předpověď nevyjde?

Záleží na tom, jestli se teplota liší o dva stupně proti předpovědi, nebo o deset. Ten první případ je o něco častější, druhý je vzácný. Když to vyjde, tak je to v pořádku. Ale když si lidé něco naplánují a na rozdíl od předpovědi slibující slunce pršelo, tak z toho občas viní meteorology.

Dá se říct, že situace, kdy předpověď na následující den opravdu nevyjde, nastává tak jednou z patnácti případů. Mimochodem, někdy je dobré si uvědomit, jak se úspěšnost předpovědí zlepšila, stačí se vrátit o třicet let zpátky, tehdy byla zejména na to vzdálenější období dramaticky menší.

Dřív byla spolehlivá předpověď na tři dny, jak je to dnes?

O předpověď na šest sedm dní dopředu už se poměrně můžeme opřít. Předpověď na tři dny má úspěšnost přes devadesát procent, předpověď na pět až šest dnů má úspěšnost přes osmdesát procent. Vždy je dobré ale raději mrknout i na nejčerstvější předpověď, aby nás počasí nějak nepřekvapilo.