Tornádo řádilo v délce 25 kilometrů, škody působily hlavně savé víry

„Zatím nedokážeme říci, zda bylo tornádo jedno, nebo jich bylo více. Podle veřejně dostupných záběrů šlo o silné tornádo doprovázené savými víry, které obecně mohou za největší škody působené tornády,” vysvětluje Martin Setvák z Družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Škody, jakými jsou v případě tornáda na jižní Moravě například převrácená auta, podle něj odpovídají síle F3 a vyšší, kdy se rychlost větru pohybuje kolem 219 km/h. Nevyloučil ale ani ten vyšší stupeň.

Ačkoliv tornáda se na území Česka vyskytují i pětkrát do roka, tornádo přesahující sílu F3 v novodobé historii zaznamenáno nebylo. Zdokumentovat ho přímo na místě se vydali experti ČHMÚ. Podle nich je stopa, kterou se tornádo ve čtvrtek prohnalo, dlouhá zhruba 25 kilometrů.

„Je potřeba bližší prozkoumání škod přímo na místě, více informací budeme schopni říci až po podrobné dokumentaci události a jejím vyhodnocení,” vysvětluje Setvák.

Tornádo lze definovat jako atmosférický vír, který v horizontálních rozměrech dosahuje řádově desítek až stovek metrů. Oproti tropickým cyklonům, jakými jsou hurikány či tajfuny, trvá nejvýš několik desítek minut. Většinou je ale výrazně silnější a způsobuje tak značné lokální škody.

Tornáda vznikají rotací silného větru a jsou většinou vázána na extrémní bouřky, tzv. supercely. Vznikají nejčastěji pod jejich jádrem a dotýkají se země. Pro jejich utvoření je však potřeba celá řada podmínek, mezi nimi i teplý vzduch či nestabilní zvrstvení atmosféry.

„Nicméně i při splnění všech známých podmínek není jisté, že se tornádo nakonec vyskytne,” vysvětluje nepředvídatelnost tohoto jevu Setvák. Tornáda se tak vyvíjejí téměř neočekávaně a výstraha před nimi bývá možná jen několik minut dopředu.

„Na radarových odrazech může být jedním z průvodních znaků extrémních bouřek jejich rotující struktura,” vysvětluje odborník.