Článek
Šance, že se objeví něco z Hekovy pozůstalosti, byla až dosud prakticky nulová. „Víme, že Hek odešel z Dobrušky s prázdnými kapsami. Majetek mu nejprve zničil požár, pak přišel státní bankrot a nakonec musel zbytky majetku prodat v dražbě. Netušili jsme, že se podaří něco takového získat,“ řekla vedoucí muzea Pavla Skalická.
Jeho potomci nám nabídli klasicistní skříň nebo minci, kterou mu věnoval Mozart
Vždyť i Hekův rodný domek je dnes z tohoto důvodu vybaven převážně lidovým nábytkem z 18. století, a ne skutečnými Hekovými předměty.
„Jediné autentické z jeho pozůstalosti jsou držáky na váhy v podobě mořských panen, které lidé znají i ze seriálu, kde si zahrály,“ prozradila Skalická, podle níž je pravděpodobné, že získaná prosklená knihovna nebude z tohoto rodného domu. Spíš z některé z dalších Hekových domácností, ať už na dobrušském náměstí, nebo třeba z Letohradu, tehdejšího Kyšperku, kam se přestěhoval za dcerou.
Vězeň Jakub Arbes. V malé cele v České Lípě psal spisovatel svá romaneta
A velkou radost má i ze získané mince. Ten obraz má před očima mnohý divák kultovního seriálu F. L. Věk, natočeného v 60. letech minulého století podle Jiráskova románu. Mozart v ní věnoval mladému Františkovi, kterého hrál Radek Brzobohatý, minci. A stejně jako literární Jiráskův Věk měl obraz ve skutečném F. V. Hekovi, reálná je i tato mince. V úterý ji dobrušský místostarosta Miroslav Sixta přivezl z Frýdku-Místku.
Právě zde žijí sourozenci Jan Šebelík a Jarmila Nikliborcová, kteří historické předměty městu věnovali. Jsou Hekovi potomci ve čtvrté generaci. Tedy je jejich prapraprapradědečkem.
„Bylo to neuvěřitelné, ale potomci F. V. Heka nás oslovili, jestli město nemá zájem o něco z jeho pozůstalosti. Nabídli nám klasicistní skříň, sklenice s nám dosud neznámými iniciálami, a právě tuto minci,“ uvedl místostarosta Miroslav Sixta s tím, že neváhal a do týdne se pro dar do Beskyd osobně vypravil.
Do Česka se vrátil unikátní trolejbus Škoda 14TrE, za oceánem jezdil přes dvacet let
„Mince darovaná údajně Mozartem je dvacetikrejcar Josefa II. Je stříbrná, ražená ve Vídni roku 1787,“ uvedla vedoucí dobrušského muzea Pavla Skalická a dodala, že v Hekově době měla mince přibližně hodnotu denní dělnické mzdy.
„Dnes ho získáte na trhu kupodivu poměrně levně, mezi 500 a tisíci korunami. Ale u této konkrétní mince je historická hodnota nevyčíslitelná,“ upozornila Skalická.
Skromní dárci
Expozice dobrušského muzea ročně navštíví na 10 tisíc lidí. Jejich počty se vždy navýší, když televize odvysílá slavný seriál. Nyní se mohou těšit na nové exponáty. „Dřevěná knihovna už nyní stojí v prostorách domku F. L. Věka, jak bylo přáním rodiny. Zde bude také v nejbližší době vystavena mince,“ ujistila Skalická.
„Obdivuji skromnost obou dárců. Měli vytrvalost, když se jejich první e-mail s nabídkou daru ztratil. A přitom měli nabídky k odkupu ze starožitností,“ dodal místostarosta Sixta. Proto oba sourozence také pozvali na návštěvu v průběhu podzimního dobrušského hudebního festivalu.
Vysočina má náplast na pandemii: do muzeí za dvacku
„U nás v rodině jsme byli vždy pyšní, že jsme potomci Heka. A tak jsme rádi, že se tyto předměty dostaly do Dobrušky,“ řekla Jarmila Nikliborcová a připojila vzpomínku, jak Hekova klasicistní skříň stávala vždy v salonku, kde její tatínek jídával. Velmi si tohoto kusu nábytku vážil.
„Nemám na to samozřejmě žádný glejt, ale u nás v rodině se traduje z generace na generaci, že to je skříň, která patřila Hekovi,“ dodala žena.