Města mohou snáz bojovat s prodejci, kteří se vydávají za charitu

„Někteří prodejci zneužívají ochoty a dobroty lidí nejen ve velkých městech, ale i na venkově. Zaštiťují se veřejnou sbírkou a obcházejí tak tržní řád. Města a obce tomu nyní mohou zabránit jednoduše vyhláškou,“ popsala Novinkám změny v zákoně výkonná ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová.

Prodejci, kteří například v Praze typicky třímají barevní deštník, cílí nejčastěji na turisty a snaží se jim prodat jízdenky na výletní jízdy za vyšší stovky až tisíce korun. Dělají to přitom na místech, kde je pouliční prodej zakázán.

„Trží řád je nyní obcházen tím, že některé osoby prodávají zboží a v případě kontroly tvrdí, že konají veřejnou sbírku,“ popsal náměstka primátora Prahy Jiří Pospíšil (TOP 09). Vyhlášku, která tomu má v území památkové rezervace a v památkových zónách na Praze 2 zabránit, v pondělí přijali pražští radní. Pokud ji schválí zastupitelstvo, měla by platit od 1. března.

Zákaz se dotkne pouze sbírek, které vybírají pomocí prodeje a týkají se oblasti cestovního ruchu, nikoliv klasického vybírání finančních darů například do pokladniček

Novela zákona o veřejných sbírkách zabraňuje zneužití prodeje všech předmětů či vstupenek, tedy nejen těch týkajících se cestovního ruchu, také tím, že stanovuje minimální podíl ceny, který je určen na dobročinné účely.

„Někteří prodejci dávali na charitu, kterou využívali pro obcházení pravidel, jen mizivé procento ze zisku. Teď je hranice pevně nastavená na minimálně 40 procent,“ vysvětlila Šplíchalová. Lidé tak mají jistotu, že například při nákupu vstupenky nebo předmětu za stokorunu jde alespoň čtyřicet korun na dobročinnost.

Úprava zákona se dotkla také pořádání veřejných sbírek. Nově organizace nemusí u krajského úřadu registrovat sbírky pořádané bezhotovostně. Týká se to například těch, u kterých přispěvatelé posílají příspěvky přes platební bránu nebo převodem. Sbírky, které jsou mimo režim zákona o veřejných sbírkách tedy nepodléhají kontrole a dozoru krajského úřadu.

„Dohled nad využitím prostředků u bezhotovostních sbírek, které se pořadatel rozhodne neregistrovat, vykonává sama veřejnost, resp. přispěvatelé, kteří mohou využít například dnes běžného transparentního účtu. Příjmy z registrovaných i neregistrovaných sbírek jsou také předmětem daňové evidence, tedy i kontroly ze strany finančních úřadů,“ sdělil k tomu Novinkám mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Při podezření z podvodu se bez ohledu na formu sbírky případem zabývá policie.

Šplíchalová k tomu uvedla, že bezhotovostní sbírky mají na rozdíl od hotovostních sbírek dobře vyhledatelnou stopu a jejich případná kontrola ze strany úřadů je proto jednodušší. Zároveň díky osvobození od povinné registrace umožňují takové sbírky organizacím rychleji reagovat na různé události a snížit administrativu, jak vyplývá ze zahraničních zkušeností. „Podobně bezhotovostní sbírky fungují také na Slovensku, v Polsku nebo ve Velké Británii,“ dodala.

Sbírky, které nepodléhají příslušnému zákonu, se rozhodla pořádat například platforma Znesnáze. „Novela zákona je účinná od 1. ledna, takže si tento režim nyní vlastně zkoušíme. Peníze přijímáme na zvláštní účet, který jsme pro bezhotovostní platby zřídili. O všech přijatých darech vedeme záznamy a dárcům vydáváme potvrzení o daru. Vybrané prostředky musí být vždy použity na veřejně prospěšné účely,“ sdělil Novinkám ředitel Znesnáze Čestmír Horký.

„Většina důvěryhodných neziskových organizací a nadačních fondů podstupuje každoroční nezávislé audity a velmi dbá na transparentnost. Změna zákona má za cíl zmodernizovat dárcovství a posunout ho do 21. století. Nemyslím si, že by neregistrované sbírky byly v budoucnu zneužívány. Podvodníci si bohužel obvykle najdou cestu navzdory zákonu,“ uzavřela Šplíchalová.