Článek
„Jsou tu borci až od Brna,“ nevěřícně kroutil hlavou v sychravém dopoledni jeden z trojice zakladatelů tradice, Jiří Kutil.
Spolu s Markem Stejskalem a Kamilem Homolou se znají z časů docházky do měřínské základní školy, a dohromady je dala právě láska k traktorům. Nezničitelní pracanti ve věku dědečků je vesměs okouzlili doma a první – tehdy ještě soukromá silvestrovská vyjížďka – se konala bezprostředně poté, co hoši získali řidičák.
Před třemi lety je pak napadlo pozvat další traktorové fandy prostřednictvím sociální sítě a ukázalo se, že vášeň pro traktory je masová záležitost. Už loni přitáhla akce do Měřína přes padesát strojů a letos opět výrazně nabobtnala. V naprosté většině se zetory kolem deváté hodiny ranní začaly hrnout do městysu ze všech světových stran. Šlo o přehlídku nejrůznějších typů i stáří, od stařečků z roku 1952 po reprezentanty současnosti.
Nejstarší kousky přijely jako první.
„Původně jsem chtěl jinou značku, ale naskytlo se tohle a nelituju. Je to spolehlivý stroj,“ svěřil se například Pavel Flesar, který na sraz přijel Zetorem 7011 z Bohdalova.
Nechyběly ani ženy. „My jsme se synem dělali léta v zemědělství, mám papíry i na náklaďák. Traktor je koníček,“ usmála se Alena Mertová z osádky Zetoru 7045 z nedalekého Otína. Akci vnímá jako zpestření konce roku a zřejmě není zdaleka sama. V kabině většiny strojů seděly celé rodiny.
Vtisknout tradici také charitativní podtext tak nebyla jen případná omluvenka rychlejším účastníkům silničního provozu. Výtěžek z letošního ročníku podpoří léčbu dvouleté Violky z Netína, která přišla na svět po dramatickém porodu a pere se s celou řadou zdravotních komplikací. Pokud by na její léčbu ve specializované klinice v Bangkoku chtěl přispět i někdo další, nemusí shánět traktor. Do sbírky zaštítěné Nadačním fondem pomoci lze přispět na účet 4004040040/5500 s variabilním symbolem 2601.
Kolona mířící do Velkého Meziříčí měla na délku několik kilometrů