Měření rychlosti v obcích je byznys, tvrdí jedni. Zákaz zhorší bezpečnost, říkají kritici

"Ukázalo se, že městské policii jde spíše než o bezpečnost na silnicích o získávání prostředků, strážníci mají zájem měřit co nejvíce, aby se naplnily obecní pokladny," řekl Novinkám mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Podle expertů se z toho stal byznys," dodal.

Upozornil ale, že novela může mít problémy při schvalování u senátorů. "Hlavní boj bude v Senátu, tam sedí celá řada starostů, i když ne všichni jsou proti," doplnil

Upozornil ale, že novela může mít problémy při schvalování u senátorů. "Hlavní boj bude v Senátu, tam sedí celá řada starostů, i když ne všichni jsou proti," doplnil

Upozornil ale, že novela může mít problémy při schvalování u senátorů. "Hlavní boj bude v Senátu, tam sedí celá řada starostů, i když ne všichni jsou proti," doplnil„Zviklat by mě v mém názoru mohlo jen jediné: když starostové jasně deklarují, že si uvědomují, jaké nakládání s právem měřit rychlost je spravné a jaké je šikanou vůči řidičům,“ řekl ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), který ve Sněmovně změnu podpořil.

Také primátor Prahy Pavel Bém (ODS) je přesvědčen, že strážníci by se měli věnovat veřejnému pořádku. Podle něj se městská policie účastní měření rychlosti hlavně proto, že státní policie to sama nezvládá.

Pražský primátor Pavel Bém

"K měření rychlosti vozidel strážníky jsou konkrétní výhrady v tom smyslu, že obce a městské policie zneužívají tohoto institutu a měří rychlost vozidel tam, kde mají možnost vybrat více peněz, místo aby měřily tam, kde skutečně hrozí nějaké riziko," uvedl v tiskové zprávě Autoklub České Republiky. Apeloval na senátory a prezidenta, aby schválili verzi zákona schválenou Sněmovnou.

První náměstek primátora Rudolf Blažek je opačného názoru. "Návrh zákona je nekoncepční, velmi neuvážený a a v důsledku ohrožuje bezpečnost silničního provozu v Praze," řekl ve čtvrtek. Podle něj nebude mít státní policie dostatek lidí na to, aby zajistila měření rychlosti v současném rozsahu.

"Za poslední rok poklesl na komunikacích v Praze počet usmrcených o 41 procent. Pozitivní efekt instalace kamer a měřící techniky je (...) naprosto jednoznačný a prokazatelný," upozornil.

Uvedl, že Praha investovala do nákupu pevných radarů 50 miliónů korun, do mobilních radarů investovala 15 miliónů. Blažek věří, že změna Senátem neprojde.

"Jde o individuální poslaneckou iniciativu, která nebyla s městy a obcemi projednána a neprošla žádnou věcnou diskusí," poznamenal. Pokud normu senátoři a prezident schválí, Praha nakoupené zařízení prodá policii.

"My jsme radar v Bohumíně nepořizovali, městská policie má jiné úkoly. Občané ale požadují bezpečnost ve městě a když má policie jeden radar v okrese, tak to zajistit nelze," řekl senátor a starosta Bohumína Petr Vícha (ČSSD).

Kritizoval ale to, že pokud novela projde, obce, které si radary pořídily, se jich budou muset zbavovat. "Nevím, kdo jim nahradí škody," podotkl. Důležité podle něj je, aby Policie ČR plnila svou funkci dostatečně. "Pak města nebudou vyhazovat peníze za radary," řekl.

foto: PRÁVO/Lukáš Táborský

Proti tomu, aby byla městská policie zbavena úkolu měřit rychlost není ani senátor a starosta obce Jiřetín pod Jedlovou Josef Zoser (SNK).

„Městská policie by se měla věnovat hlavně pořádku. Policie ČR by zase měla zvýšit intenzitu měření, ale hlavně měřit na skutečně nebezpečných úsecích a nevymýšlet si chytáky na řidiče. Rychle zkasírovat řidiče není přece účelem kontrol rychlosti," sdělil. Ani Jiřetín radar nekoupil. "Nehlasoval jsem pro normu ani v Senátu," dodal.

"Poslanci se pokouší zbytečně zasáhnout do kompetencí samosprávy, které patří starostovi a zastupitelům," řekl senátor a starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS). Podle něj jde o krok zpět. "Jak se budou pak vysvětlovat mrtví a zranění na přechodech," dodal.

Trutnov si zakoupil jeden radar, podle Adamce jej ale městská policie nezneužívá. "To, že strážníci tím plní městské kasy, je naprosto scestná myšlenka," řekl s tím, že za rok město na pokutách získá "nějakých pár stovek tisíc".

"Pro obecní rozpočet by ale (schálení novely) nebyl velký problém," dodal.

"Je to velmi nešťastný signál ze Sněmovny, když konečně je městská policie na úrovni státní policie a mnohdy vykonává její práci. Města a obce přijdou o šance, aby si vypomohly v kontrole kázně na komunikacích," uvedl senátor a starosta obce Boží Dar Jan Horník (SNK). Jeho obec radar nekoupila. "Snažíme se řešit bezpečnost na silnicích přípravou zóny, která bude omezovat rychlost na třicet kilometrů v hodině a fyzickými překážkami," vysvětlil.

"Určitě budou v Senátu někteří, kteří budou proti tomu horovat," sdělil teplický primátor a předseda ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). Návrh ale považuje stejně jako předsedkyně senátorského Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová za principiálně správný a je "skoro přesvědčen", že většina Senátu jej podpoří. Podotkl, že Teplice místo radarů vybudovaly za osm miliónů korun dopravní hřiště.

Senátor Jaroslav Kubera (vpravo) foto: PRÁVO/Lukáš Táborský

"Racionální je, aby městská policie dál mohla měřit," řekl místopředseda bezpečnostního výboru a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS). Pokud bude zákon schválen beze změn, státní policie by podle senátora měla od obcí radary odkoupit.

Předseda senátorů KDU-ČSL Adolf Jílek se také obává toho, že pokud by Senát novelu vrátil Sněmovně, při současných poměrech v dolní komoře by nemusela být schválena. Problém by proto raději řešil v novém zákoně o obecní policii. "My jsme dali městské policii příliš velké pravomoci a malou zodpovědnost. Myslím, že s tím bude potřeba něco udělat v novém zákoně," dodal.

Proti odejmutí pravomoci městské policii měří rychlost se také ve středu postavil ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Změny pravomocí obecních a městských policií podle něj měla systematicky řešit samostatná novela. "Pokud tento návrh projde, tak budou absolutně znehodnoceny miliardové investice desítek, stovek obcí. Takové změny by měly procházet hlubokou analýzou obecních a městských policií," apeloval Langer před hlasováním na poslance.

Policie České republiky podle něj nemá kapacitu na to, aby měření rychlosti v potřebném rozsahu zvládla.

"Je to rozhodnutí ode zdi ke zdi," řekl Novinkám dopravní expert Stanislav Huml. "Obce investovaly spoustu peněz na nákup techniky a teď z hodiny na hodinu to vypadá, že ji budou moci hodit do šrotu," vysvětlil.

"Na jednu stranu bych městskou policii raději viděl více na chodnících, aby dělala tu práci pro kterou byla zřízena. Na druhé straně je dopravních policistů tak málo, že když budeme spoléhat jenom na ně, bezpečnost se nezlepší," uvedl.