Mění se čas, víkend bude o hodinu delší

Změna času byla v tehdejším Československu zavedena v roce 1979. Nejdříve letní i zimní čas trval vždy šest měsíců, ale od roku 1996 trvá letní čas sedm a zimní pět měsíců. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, a proto k ní přistoupila i Česká republika.

Původně se zavedení letního času odůvodňovalo tím, že se uspoří elektrická energie. Tento důvod ale už dávno padnul. Ba co víc. Spotřeba energie kvůli oteplování je v létě vyšší, protože jsou v kancelářích zapnuty větráky, klimatizace a totéž platí o nákupních centrech a domácnostech.

Příští rok mělo povinné střídání času v celé EU skončit. Jenomže členské státy se zatím neshodly, který čas chtějí zavést celoročně. Téma už delší dobu nemá nikdo za prioritní, a už vůbec ne za nynější pandemie.

Nicméně odborníci tvrdí, že pro zdraví je jednoznačně nejlepší zachovat standardní zimní, tedy astronomický čas. Například Portugalsko, Polsko a Kypr si však chtějí ponechat letní čas.

I v Česku je podle průzkumů většina lidí proti pravidelnému střídání času a je pro jeho zrušení. Ani tady ale nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně.

Vláda se předloni při neformální diskusi přiklonila k zavedení středoevropského času, tedy tzv. zimního.

„Astronomie nezná a nepotřebuje střídání času. Je na čase ho zrušit,“ řekl Právu Pavel Suchan, mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Také lékaři jsou pro to, aby střídání času konečně skončilo. „Při změně času se malé děti musí několik dní adaptovat. Potíže mají školáci, zejména prvňáci a druháci. Určitě by bylo pozitivní mít jeden čas po celý rok,“ soudí doktorka Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti z Prahy. Přimlouvá se, aby to byl čas astronomický.