Článek
„Poprvé v historii máme skutečnou příležitost zaplnit politické vakuum, které se ve střední Evropě objevilo po rozpadu habsburské říše, něčím upřímně smysluplným,“ řekl v lednu 1990 tehdejší československý prezident Václav Havel ve varšavském Sejmu.
Projevem položil první základy takzvané visegradské spolupráce, jejímž cílem bylo koordinovat integraci postkomunistických středoevropských států do evropských a severoatlantických struktur.
A právě k zahraniční politice symbolizované prvním polistopadovým prezidentem se chce budoucí vláda tvořená koalicemi Spolu a PirSTAN hlásit.
Důraz na lidská práva a občanskou společnost, aktivní členství v EU a NATO, revize vztahů s Ruskem a Čínou – takové cíle byly slyšet po středečním jednání stranických expertů.
Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce.
Naopak přístup k Visegrádské skupině bude v následujících letech zřejmě podstatně střídmější, než tomu bylo pod vedením premiéra Andreje Babiše, který do udávání směru zahraniční politiky v posledních letech výrazně promlouval.
O Ondřeji Kolářovi se mluví jako o možném ministrovi zahraničních věcí.
Text, který koaliční partneři sepsali, však zmiňuje V4 jen jako neformální platformu. „Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce,“ řekl Novinkám nově zvolený poslanec a jeden z adeptů na pozici šéfa české diplomacie Ondřej Kolář (TOP09).
Polsko od jara čelí řízení Evropské komise kvůli možnému narušení nezávislosti tamní justice a aktuálně také ostré kritice Bruselu kvůli rozhodnutí tamního ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost práva EU. Orbánovo Maďarsko zase v Bruselu naráží podkopáváním nezávislosti médií nebo zákonem zakazujícím zobrazování homosexuality mladistvým.
Kolář, který se do povědomí širší veřejnosti zapsal coby starosta svérázně řešící konflikt s ruskou ambasádou v Praze 6, by chtěl pro spolupráci v Evropě hledat nové partnery, případně utužovat vztahy se Slovenskem.
„Regionální spolupráce je potřebná, ale není vhodné se upnout jen na V4, a nic nám nebrání spolupracovat i s jinými státy, nebo třeba V4 rozšířit,“ myslí si Kolář.
Politolog: Státy V4 mají odlišné zájmy, prohlubme Slavkovský formát
Podle politologa Davida Broula je škoda, že spolupráce států Visegrádské skupiny jen zřídkakdy ústila ve smysluplné výstupy.
Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců.
„V oblastech, kde by vzájemná koordinace mohla přinést plody, například při prosazování jádra coby čistého zdroje energie na úrovni Evropské unie, zaznamenáváme nesoulad vyplývající z odlišných zájmů členů skupiny,” řekl Novinkám Broul, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.
A připomíná častou výtku prounijních politiků, kteří V4 v posledních letech čím dál více označovali jako pakt „evropských potížistů”.
„Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců,” upozornil politolog.
Důraz na regionální spolupráci budoucí vlády připadá Broulovi logický, za vhodnější alternativu však považuje takzvaný Slavkovský formát, který sdružuje Česko, Slovensko a Rakousko.
„Nejen, že do koordinace zapojuje nám bližší Slovensko a Rakousko, navíc má devizu vzniku spíše zezdola, od pracovních skupin a náměstků ministerstev, a flexibilní spolupráce s jinými zeměmi, například s Francií,” dodal Broul.