Článek
„Poprvé v historii máme skutečnou příležitost zaplnit politické vakuum, které se ve střední Evropě objevilo po rozpadu habsburské říše, něčím upřímně smysluplným,“ řekl v lednu 1990 tehdejší československý prezident Václav Havel ve varšavském Sejmu.
Projevem položil první základy takzvané visegradské spolupráce, jejímž cílem bylo koordinovat integraci postkomunistických středoevropských států do evropských a severoatlantických struktur.
Nechci zasahovat do voleb, řekl Orbán v Ústí a odešel na setkání s voliči ANO
A právě k zahraniční politice symbolizované prvním polistopadovým prezidentem se chce budoucí vláda tvořená koalicemi Spolu a PirSTAN hlásit.
Důraz na lidská práva a občanskou společnost, aktivní členství v EU a NATO, revize vztahů s Ruskem a Čínou – takové cíle byly slyšet po středečním jednání stranických expertů.
Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce.
Naopak přístup k Visegrádské skupině bude v následujících letech zřejmě podstatně střídmější, než tomu bylo pod vedením premiéra Andreje Babiše, který do udávání směru zahraniční politiky v posledních letech výrazně promlouval.
Text, který koaliční partneři sepsali, však zmiňuje V4 jen jako neformální platformu. „Původní cíl, pro které byla skupina založena, už byl dávno naplněn. A ruku na srdce, ani Polsko, ani Maďarsko nejsou státy, které by dnes šly příkladem v naplňování myšlenek evropské spolupráce,“ řekl Novinkám nově zvolený poslanec a jeden z adeptů na pozici šéfa české diplomacie Ondřej Kolář (TOP09).
Polsko od jara čelí řízení Evropské komise kvůli možnému narušení nezávislosti tamní justice a aktuálně také ostré kritice Bruselu kvůli rozhodnutí tamního ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost práva EU. Orbánovo Maďarsko zase v Bruselu naráží podkopáváním nezávislosti médií nebo zákonem zakazujícím zobrazování homosexuality mladistvým.
Kompetence EU mají své hranice, hájil Morawiecki rozhodnutí polského ústavního soudu
Kolář, který se do povědomí širší veřejnosti zapsal coby starosta svérázně řešící konflikt s ruskou ambasádou v Praze 6, by chtěl pro spolupráci v Evropě hledat nové partnery, případně utužovat vztahy se Slovenskem.
„Regionální spolupráce je potřebná, ale není vhodné se upnout jen na V4, a nic nám nebrání spolupracovat i s jinými státy, nebo třeba V4 rozšířit,“ myslí si Kolář.
Politolog: Státy V4 mají odlišné zájmy, prohlubme Slavkovský formát
Podle politologa Davida Broula je škoda, že spolupráce států Visegrádské skupiny jen zřídkakdy ústila ve smysluplné výstupy.
Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců.
„V oblastech, kde by vzájemná koordinace mohla přinést plody, například při prosazování jádra coby čistého zdroje energie na úrovni Evropské unie, zaznamenáváme nesoulad vyplývající z odlišných zájmů členů skupiny,” řekl Novinkám Broul, který působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého.
Polsko kvůli Turówu zvažuje přerušit spolupráci ve V4
A připomíná častou výtku prounijních politiků, kteří V4 v posledních letech čím dál více označovali jako pakt „evropských potížistů”.
„Jediným zapamatováníhodným momentem z poslední doby zůstává jednohlasá opozice Visegrádu vůči migračním kvótám. Avšak tato nekonstruktivní kritika na dlouho významně snížila kredit České republice v očích západních spojenců,” upozornil politolog.
Maďarsko už nemá v EU co dělat, prohlásil premiér Nizozemska
Důraz na regionální spolupráci budoucí vlády připadá Broulovi logický, za vhodnější alternativu však považuje takzvaný Slavkovský formát, který sdružuje Česko, Slovensko a Rakousko.
„Nejen, že do koordinace zapojuje nám bližší Slovensko a Rakousko, navíc má devizu vzniku spíše zezdola, od pracovních skupin a náměstků ministerstev, a flexibilní spolupráce s jinými zeměmi, například s Francií,” dodal Broul.