Článek
Mendel vedle hrachu původně uvažoval o křížení více druhů rostlin, a nechal si proto dovézt z Itálie i odrůdu nepříliš známé révy. Rostla v areálu augustiniánského opatství na Starém Brně ještě dlouho po jeho smrti. Když v Brně odumřela, opět ji na Moravu přivezli.
Japonci byli mezi prvními, kdo pochopili význam jeho práce, a proto když se v roce 1910 dělala sbírka na brněnskou Mendelovu sochu, poslali i oni finanční příspěvek. O tři roky později pak Brno navštívil profesor Manabu Miyoshi, který si transsibiřskou železnicí přes Rusko odvezl výhonek Mendelovy révy a zasadil jej v botanické zahradě Tokijské univerzity, kde réva roste dodnes.
Vědci představili výsledky výzkumu Mendelovy DNA. Měl nadprůměrnou hlavu
Tři keře
Jenže v Brně Mendelova réva později odumřela. „Koncem devadesátých let jsme díky neuvěřitelné náhodě získali z Tokia výhonek z oné původní Mendelovy révy a nyní z ní máme už tři keře,“ řekl Právu vedoucí botanické zahrady Michal Pavlík.
„Ono to po vinařské stránce co do kvality není nic moc, ale její příběh je jedinečný,“ dodal Pavlík. Právě bílé zdi za hlavním pavilonem Botanické zahrady Mendelovy univerzity v Brně nyní keře Mendelovy révy popínají. A raší na nich hrozny.
Na vinici sv. Kláry v Praze začíná sezona burčáku
Možná o ní Brňané ani nevědí a patrně jen málokterý moravský vinař tuší, že vůbec existuje Mendelova réva, nicméně v zemi vycházejícího slunce je tomu jinak. Tamním členům Mendelovy vědecké společnosti je velmi dobře známa, a dokonce o ní pořádají i přednášky.
V Brně ji v neděli představil expertům na světové konferenci genetiků ve své přednášce rostlinný genetik profesor Toshiuki Nagata. „Máme radost z toho, že jsme přispěli k záchraně Mendelovy révy. Na Tokijské univerzitě se z ní občas dělá i Mendelovo víno,“ řekl Právu s úsměvem Nagata.
