Článek
„Máme nějaký 15 let starý rum. Ale zatím jsme nevytáhli ani ten. Čekáme,“ řekl barman z klubu Floridita na Stodolní ulici v Ostravě Lukáš Šimanský.
Zamčený sklad a v něm alkohol za několik desítek tisíc mají téměř všechny hospody, restaurace a bary. „A zůstane tam ještě několik týdnů,“ předpovídá provozní restaurace U Rady v centru Ostravy Irena Růžičková.
Vylévat do kanálu nic nechtějí. „Máme ve skladu i docela drahé lahve. Obrátíme se na našeho dodavatele a pokusíme se co nejdříve ověřit původ lahví. Do té doby ale budeme nalévat jenom to, co doposud,“ řekla Růžičková.
Jak se vypořádají kluby a bary s náporem zákazníků o prodlouženém víkendu, který dnes začíná? „Jsme v pasti. Nalévat můžeme a přitom vlastně nemůžeme, protože nemáme co,“ sdělila Růžičková.
Barman Lukáš má jasno. „Budeme nabízet víno, pivo a alkohol do 20 procent. Nic víc,“ pověděl.
Alkohol zatím není ani na pultech obchodů. „Nedíváme se na televizi a nic nevíme. Alkohol jsme do regálů nevrátili, protože nemáme přesné informace,“ sdělila zástupce vedoucí prodejny jednoho z obchodních řetězců.
V Plzni prodají whisky, tuzemák ne
Podobná situace, i když v lecčems lepší byla i v Plzni. Tam se občas objevily i zásoby alkoholu s dřívějším datem výroby. Dvacetiletá whisky? Žádný problém. Flaška rumu, pardon, tuzemáku? Ani náhodou. Tak to vypadlo ve čtvrtek odpoledne v některých plzeňských podnicích krátce po zmírnění prohibice, tedy v době, kdy už bylo možné prodávat alkohol vyrobený před počátkem tohoto roku.
„Tak nám omezili prohibici. Dal bych si rum,“ pokouším výčepního Tomáše Groeslera v plzeňském hostinci Na Potravinách. „Neprodám,“ zní strohá odpověď. „A co máte?“ Výčet je chudý. „Skotskou whisky, tam tutově vím, že byla vyrobená před rokem 2012, pak by tu byla nějaká hruškovice od Jelínka s loňským datem plnění a tříletý fernet. Rok výroby 2010,“ nabízí hospodský.
„Něco obyčejnějšího by nebylo?“ „Nebylo. Na většině lahví datum výroby není, jsou tam nějaké kódy, ale z toho není rozeznatelné, kdy byly vyrobené. A jak to bude s těmi rodnými listy, to zatím nevím,“ krčí rameny muž za výčepním pultem. „Tak ten fernet.“ Hospodský vyndává z papírové krabice zakolkovanou láhev s „nóbl“ černým švihákem, otevírá neporušený uzávěr a nalévá. První štamprli tvrdého po čtrnácti dnech.
Vystavené, neprodejné
V plzeňském specializovaném obchodě s alkoholickými nápoji F. L. Věk stáhli plachty z regálů, hned jak ministr Heger vyhlásil možnost prodávat alkohol vyrobený loni a dříve.
Mezi zdejší převahou luxusního pití nechybí ani skromnější lahve. „Tu bych si vzal,“ ukazuji na půllitr Božkova. „Bohužel, nejde to,“ kontruje prodavač Radek Hůrka. „Ale máte ji vystavenou.“ „Vystavená být může, ale prodávat se nesmí,“ dostávám vysvětlení.
Zmíněnému opatření ale podle Hůrky vyhovuje většina místního sortimentu. „K nám chodí zákazníci pro lepší věci a třeba za všechny whisky se můžu naprosto zaručit. Ale z klasických tuzemských lihovin teď nemůžeme prodávat nic - to je točivé zboží a všechno, co tady z běžných značek máme, bylo vyrobené letos. Musíme počkat, až dostaneme potřebné certifikáty,“ podotýká Hůrka. Žádný nápor zákazníků se zde po uvolnění poměrů nekonal.
„Než lidi pochopí, co to vlastně vyhlásili v rádiu, tak to bude chvilku trvat,“ míní Hůrka.
V regálech pusto
Ani stopy po tvrdém alkoholu nebylo ve čtvrtek ve dvě odpoledne v supermarketu, který je součástí plzeňského nákupního centra Plaza. „Zatím nevíme, co a jak, jak to bude. Je v tom zmatek,“ míní tamní prodavačka.
A lepší to není ani u místních vietnamských obchodníků. Třeba v krámku blízko plzeňského náměstí se mezi víny krčí i teď - dvě hodiny po zmírnění prohibice - jen láhev vaječňáku.