Medvědinec za miliardu? Absurdní, míní kritici

„V rozpočtu potřebujeme miliardy na nové školy. Na střední nám chodí přes sedm tisíc dětí z ostatních krajů. Potřebujeme několik miliard a nejsem schopen ty peníze dostat ve výši, v jaké bych chtěl, protože Praha je zavázána stavbami, na které by měl přispívat stát, jako je metro, vnitřní okruh a podobně,“ řekl Právu Klecanda.

Na otázku, zda v této situaci by neměla rada města přehodnotit projekt Arktida, který vyjde na 1,2 miliardy korun, odpověděl: „Myslím si, že by se mělo přehodnotit spíš metro D. Stojí hromady miliard a vést metro do Písnice je v podstatě zbytečné. Kdyby skončilo v Libuši, tak se ušetří miliardy. Medvědinec je už jen malá kapka v moři.“

Argumentem pro stavbu výběhu je podle Klecandy i fakt, že podobný areál mají medvědi i v zoologických zahradách v zahraničí.

„Obdobný pavilon mají všechny zoologické zahrady,“ myslí si radní. „Jestli je to hodně, nebo málo, to je otázka priorit. Ale zkraťme metro z Písnice na Libuš a máme 20 mi­liard korun, které můžeme roz­­­dělit rozumněji a dát je třeba do školství,“ řekl Klecanda.

Za projektem nového pavilonu pro medvědy stojí i pirátská radní Jana Komrsková. „Projekt, ke kterému se zavázala rada Adriany Krnáčové v roce 2017, má platné stavební povolení, a proto mu dala rada města zelenou.

Pokud by v projektu docházelo k dalším prodlevám, s ohledem na inflaci by se jeho finální cena jen prodražovala. Jeho financování je rozloženo do čtyř let. Zároveň je veřejně známou informací, že současný pavilon je v havarijním stavu,“ vzkázala přes svého mluvčího.

Původní loňský odhad ceny pavilonu činil 870 milionů korun. Zvýšení nákladů o 330 milionů korun schválili v listopadu pražští radní, a to kvůli inflaci a zvyšování cen stavebních prací a materiálů.

Podle bývalého šéfa Transparency International je utrácení za takový projekt v dnešní době neobhajitelné. „Cena projektu je obscénní. Radní by to měli panu Bobkovi vrátit k přepracování, ať přijde s přiměřeným projektem. Praha má miliardy investovat do strategických oblastí, ne do wellness pro medvědy,“ napsal Právu.

Veřejnost by podle něj měla náklady na projekty měřit podle toho, na co jsou. „Navýšit kapacity středních škol, když dnes ničíme budoucnost celé generace dětí, protože jdou na školy, kam nechtějí? Víte, kolik stojí postavit novou školu? Rekonstruovat staré byty a nabídnout je potřebným?“ napsal koncem listopadu na Facebooku. Připomněl, že zoo měl jako příspěvkovou organizaci ve své gesci náměstek Petr Hlubuček ze STAN, hlavní politická postava kauzy Dozimetr, která se točí kolem manipulace zakázek.

„Po předchozí zkušenosti by člověk čekal tlak na hospodárnost a možná i jistou obavu z veřejného dohledu nad většími investičními projekty,“ poznamenal Ondráčka.

Předseda zastupitelského klu­­bu ANO Patrik Nacher pokládá částku, která má na vybudování areálu pro lední medvědy a tuleně jít, za absurdní. „Počítá se každá koruna. Pak přijde někdo a řekne, že pro pár medvědů budeme mít medvědinec za více než miliardu? I při veškeré úctě je to nevyvážené,“ řekl Právu.

Stávající pavilon ledních medvědů je otevřený od roku 1933 a podle vedení zoo je už v havarijním stavu. Nová expozice Arktida má zaujímat více než 8000 metrů čtverečních na severozápadní straně zoo.

„Jde o velmi rozsáhlý expoziční celek určený primárně pro lední medvědy a tuleně, který je vybavený mj. technologiemi na filtraci sladké a slané vody,“ uvedl mluvčí zoo Filip Mašek.

Zoologickou zahradu v pražské Troji loni navštívilo téměř 1,42 milionu lidí. Jak ukazuje výroční zpráva, výnosy ze vstupenek by však cenu projektu pokryly i tak jen těžko. Loni činily přes 255 milionů korun. Výnosy z doplňkové činnosti pak přes dalších 109 milionů. Celkem hospodařila Zoo Praha s vý­­nosy skoro 591 milionů (přes 181 milionů korun čerpala na dotacích, hlavně od hlavního města) a náklady činily přes 562 milionů korun.