Medvěd prošel Zlínskem v tichosti a klidu

Veřejnost se však přesto měla na pozoru a do lesů, kde byl potvrzený jeho výskyt, bylo doporučeno vstupovat jen se zvýšenou obezřetností. Lidé navíc měli tuto šelmu spojenou s nedávnými případy útoků medvědů na Slovensku.

Situace s medvědem na Zlínsku však byla podle odborníků na velké šelmy zcela odlišná.

„Na Slovensku se stav s medvědy zbytečně vyhrocuje. Je to způsobené politiky, kteří se dostali k moci. Populisté vydávají populistické příkazy a nechtějí slyšet o vědeckém přístupu. Vědecký přístup nahrazují kulovnicí,“ vzpomněl František Šulgan z CHKO Beskydy nedávný případ starosty obce Očová a poslance slovenského parlamentu Rudolfa Huliaka (SNS), který jednu medvědici zastřelil.

Podle odborníka na velké šelmy Michala Bojdy z Hnutí Duha je pravděpodobnost střetu s medvědem v našich podmínkách minimální. S tím souhlasí i Šulgan, který se zkoumáním velkých šelem zabývá několik desetiletí. Medvěd podle něj může být nebezpečný jenom za určitých okolností.

„Když ho potkáte na krátkou vzdálenost, on se lekne a zareaguje na svou obranu. Nemá nikdy člověka za svou potravu. Nikdy na člověka nečeká, aby ho napadnul. Když potkáme medvědici s mláďaty, zase je to obava o své potomstvo. Medvědice musí bránit mláďata i před medvědím samcem. Chování medvědice se nedivím. Mnoho případů je, že medvěd se soustředil na psa, který byl v doprovodu svého pána. Když se přiblížíte k uhynulému zvířeti, tak taky pozor, může to být jeho potrava a bojí se, že mu ji vezmete,“ poznamenal Šulgan.

Dalším faktorem, při kterém se medvědi dostávají k lidským obydlím, je na Slovensku zmenšování prostoru, kde mohou být velké šelmy v klidném prostředí, a s tím souvisí i stres zvířete.

„Na Slovensku se z peněz Evropské unie nyní buduje více stezek a cyklostezek. Jsou případy, kdy medvěd reaguje na pohyb běžců nebo cyklistů,“ vysvětlil Šulgan.

Případy útoků na Slovensku jsou podle něj podle stále stejných scénářů: „Na stresovaného medvěda v Liptovském Mikuláši troubila auta, před kterými utíkal, a ještě ve větším stresu pak napadal lidi. Turisté z Běloruska šli mimo turistické značky v divokém terénu. Stejně tak houbaři. Pán, kterému se zakousl medvěd do nohy, měl u sebe psa. Ten scénář se opakuje. Pes je puštěn volně v přírodě. Medvěd natrefil na psa a utíkal za ním. Pes utíkal za svým pánem a přivedl medvěda. Schoval se za svého pána a medvěd se mu zakousl do lýtka.“

V krajních případech i vědci připouští možnost usmrcení medvěda. „Dělo se tak každoročně, ale bez hysterie. Dnes se Češi odhlašují z dovolené na Slovensku z obavy, že tam na ně čekají zuřiví medvědi,“ kroutí hlavou František Šulgan a přidává příklad z minulých let:

„Když jsme v roce 2019 v Beskydech odchytávali medvědici Emu, která se opakovaně přemísťovala i na slovenskou stranu Javorníků, telefonovala mi od východních sousedů starší paní, abychom si vzali zpět do Čech toho medvěda s obojkem. Já jsem jí vysvětloval, že přece přišla domů, na Slovensko. A ona na to: my se jí bojíme. Když jsem opáčil, že v jejich oblasti žije osm medvědů, reagovala tak, že se bojí jenom té s obojkem.“

Na rozdíl od Slovenska, kde počet medvědů vzrostl na nynějších třináct set kusů, si východ Česka udržuje pozici spíše nárazníkové zóny, kdy se počet těchto šelem pohybuje v menších jednotkách kusů.

Nyní jde podle Bojdy o jediného medvěda, u kterého je pravděpodobné, že se z nynějšího výskytu na Valašsku brzy vrátí na slovenskou stranu Javorníků.

„I když je na Slovensku medvědů více než například před dvaceti lety, tak u nás se stále vyskytuje jen několik medvědů, kteří se pohybují v beskydské části moravsko-slovenského pomezí. Nikde jinde v Česku. Jejich přechod na Moravu souvisí pravděpodobně s horší průchodností krajiny, ať jsou to migrační bariéry, či hustější provoz v oblasti údolí Váhu a Kysuce,“ dodal Bojda.