Článek
„My jsme schopni říci cenu za výkon a je nám jedno, odkud peníze přijdou,“ uvedl renomovaný chirurg Pafko a dodal: „Mluvit o lepší sádře nebo čočkách jsou naprosto okrajové věci. Pacient nechá na personálu výběr optimálního postupu a použitého materiálu.“
Každý pacient má právo být operován lékařem, který na to má odbornou způsobilost, zdůraznil Pirk. Výběr konkrétní osoby by pak mohl být předmětem příplatku.
„Pacienti by se neměli bát, bude ho operovat lékař, který k tomu má specializaci,“ dodal kardiochirurg Pirk s tím, že on sám zvládne dvě operace za den, ale stejný výkon podají i jeho mladší kolegové.
Přední český kardiochirurg profesor Jan Pirk.
Podle Pafka si pacienti vyhledávají konkrétní pracoviště a osoby. „Osoba je základ, ne dražší nebo levnější šroubek.“ Současný stav je podle Pafka korupční, byť je lidské, že si člověk hledá, když je mu těžko, nejlepší dostupnou péči. U nás jsou to pak obálky pod stolem, ze kterých stát nevidí ani korunu, ve světě jsou to vysoké částky, které si bohatí dají do účetnictví, stejně jako nemocnice, a stát je pak zdaní.
Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, naopak uvedl, že ve vyhledávání nadstandardů vidí cestu, jak se vypořádat se situací, kdy není dost finančních prostředků na vše a pro všechny. Zároveň je to cesta k vytvoření mezi pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Mělo by to odstranit i kulturu úplatků a korupce.
Pirk: Platby za diagnózu smysl mají
Pirk na rozdíl od Pafka vidí určitý smysl v zavedení plateb za diagnózu, protože ve stávajícím systému často pracoviště, která prováděla operace nedbale s většími pooperačními komplikacemi, dostávala paradoxně více peněz, protože ta stejná operace žlučníku vyjde někde pojišťovnu na 20 tisíc korun a jinde na 60 tisíc. V novém systému by to dělat nemohla.
Pafko však varuje, že by to zároveň mohlo vést k ohromnému nárůstu zákroků, na které však nejsou peníze.
Pirk dal zároveň najevo, že se obává toho, že se lékaři mění v jakési techniky, zatímco předchozí generace vnímaly medicínu jako poslání, kterému zasvětily život a oddaly se mu, že lékaři byli workoholici a díky tomu si získali renomé ve společnosti, zatímco s novým přístupem toto renomé podle něj ztratí.
Pafko dal v této souvislosti najevo svoji nelibost nad záměry zavádět v nemocnicích "píchačky". Podle něj jde o důvěru v to, že si vedoucí pracovišť dokážou zjednat pořádek mezi svými podřízenými. "Je to představa, jako kdyby potřeboval Baťa obehnat Zlín plotem a policejními hlídkami," řekl Pafko.