Článek
„Zima byla špatná, někteří včelaři přišli prakticky o všechna včelstva. Já jsem měl na jednom místě také ztráty,“ řekl Právu Šlichta. Na vině nebyl mráz, ale některý z kolegů, který neměl včely dobře ošetřené. Varoáza, nemoc šířená roztoči, se tak dostala do několika úlů.
Přitom pro včely není tuhá zima problém. V úlu se shromáždí do kulovitého útvaru, v jehož středu s teplotou asi pětatřicet stupňů je královna.
Jaro včelám nepřálo
Včelky na studeném povrchu po čase mění místo, zalezou dovnitř koule se ohřát, ty zevnitř pak míří chránit povrch.
Problematické je ale výrazné kolísání teplot, kdy se v krátkém čase mění z plus deseti na minus deset. To se včely nestačí přeskupit. „Letos v lednu už úly hučely, to byl problém. Do jara bylo daleko a už byly aktivní,“ připomněl Šlichta.
V Česku je první potvrzený výskyt sršně asijské
Včelám nesvědčily ani jarní mrazy. „Místo aby kvetly ovocné stromy a včelstva se rozvíjela, květy zmrzly. Letos zmrzly i mirabelky, to nepamatuji,“ říká včelař. Chyběly i květy akátů, které letos tento proces tak trochu vypustily.
Slova o bídném roce platí především pro jižní Moravu. Třeba na Vysočině na tom byli o něco lépe. V průběhu roku se začaly včely vzpamatovávat. Zachránila je slunečnice, kterou zemědělci letos vysadili v nezvykle velkém objemu. Na rozdíl od řepky, jejíchž ploch bylo podle Šlichty méně.
Výnos medu je letos proti průměru třetinový. Někteří včelaři stáčeli med až v závěru sezony. „Doufám, že příští rok bude lepší. Teď už jdeme do finále. Staré přísloví říká, že včelař má na svatého Václava zahodit klíče od včelnice a do jara je nehledat. Mě ještě čeká zimní ošetření úlů proti varoáze, včely jsou totiž stále aktivní,“ tvrdí Šlichta.
Jak mi dojdou zásoby cukru, budu muset zdražit. Příští rok to bude zhruba o deset procent
Cenu ženou náklady
Výsledek roku se projevil v cenách medu, lidé musejí počítat s tím, že porostou. Stoupají náklady, které včelaři mají. Jen za léčiva Šlichta dal tři tisíce korun. Ta jsou ale léta na stejné bázi a roztoči již jsou do jisté míry rezistentní. Proto zkoušejí francouzské přípravky, jež jsou třikrát dražší. Med zdraží i cena cukru, který dávají chovatelé včelám na zimu jako potravu.
„Cenu medu jsem letos nezměnil, mám ještě staré zásoby cukru na přikrmení. Jak mi ale dojdou, budu muset zdražit. Příští rok bude med asi o deset procent dražší,“ říká včelař.
Za sklenici medu inkasuje 180 korun. Ceny kolem dvou set korun za sklenici však nejsou u včelařů výjimkou již dnes.
Šlichta se věnoval včelaření už se svým otcem. Po jeho smrti musel počet včelstev omezit, stará se o čtyři desítky.
„Z partnerky jsem udělal včelařku proti její vůli i přesto, že má z včel respekt. To opravdu není práce pro jednoho. Včelaření je řehole. Není to, že včelař přijde, stočí med a prodává. Je to práce na celý rok, při zimním odpočinku chystáme třeba nové rámečky do úlů a děláme další práci,“ uzavírá zkušený chovatel.