Matkám v nesnázích chce stát platit chůvy

Ta by se v těžké situaci způsobené například nemocí nebo úmrtím rodiče mohla postarat o jejich děti. Novelu zákona o sociálních službách, která by zřizovala institut státem placených chův pro ohrožené rodiny, má brzy projednat vláda.

„Jedná se o nízkoprahovou podporu, která může ulevit mnoha rodinám v nejrůznějších krizových situacích. Můžeme tak zabránit rozvoji vážných krizí v rodinách a odklonit tak riziko nutnosti umístění dítěte mimo rodinu,“ řekla Právu vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková, z jejíž iniciativy návrh vzešel.

Záměr Právu potvrdil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož resort má návrh na stole. „Chceme zřídit institut chův, které pomohou některým matkám, třeba velmi mladým, zvládat funkci mateřství. Některé do toho spadly, ani nevědí jak, mají nízké kompetence. Předcházíme tím tomu, abychom museli odebírat děti z rodin,“ řekl Právu.

Pokud návrh projde, zájemkyně o roli chůvy by se mohly hlásit přímo ministerstvu, přičemž by byla nutná bezúhonnost a praxe buď ve zdravotnictví, školství, nebo sociálních službách. Projít by také mohly speciálním školením. Nárok rodiny na tuto podporu by zřejmě posuzoval a „sociálka“ (OSPOD), školy, zdravotnická zařízení a pedagogicko-psychologické poradny.

Na službu by měly nárok rodiny s nízkými rodičovskými kompetencemi, které by chůva mohla naučit, jak se starat o dítě. Nebo samoživitelé, kteří musejí dlouho pracovat, aby své děti uživili, rodiny se speciálními potřebami, například rodiče závislí, s lehkým mentálním postižením nebo duševním onemocněním. Případně rodiny v těžké krizové situaci, kde například rodič zemřel, je dlouhodobě hospitalizován nebo ve vězení.

K návrhu je skeptický poslanec Aleš Juchelka (ANO), který se zabývá sociálními tématy. „Nevím, kde ty lidi seženeme. V sociálních službách je dnes tak málo lidí, že úplně chybí služby pro zdravotně postižené, zvlášť v odlehlých oblastech,“ řekl Právu. „Neumím si představit, že bychom zaváděli další službu, která by hlídala rodičovské kompetence, zvlášť když přesně tohle dnes už dělá OSPOD,“ dodal.

V budoucnu by rodinám, které jsou doslova na hraně odebrání dítěte, mohli pomáhat i pěstouni. Ti se dnes starají o děti, které už z biologických rodin musely odejít.

Na Jurečkově ministerstvu ale nyní vzniká nový zákon o ochraně dětí a podpoře rodin. Podle něj by pěstouni mohli takovému odebírání zabránit tím, že ohrožené rodině pomohou. „Chceme zkušené pěstouny využít k sociální práci s rodinami, zapojit je do střídavé, odlehčovací nebo podpůrné péče,“ řekl Právu Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí MPSV. „Pěstoun by si například bral děti k sobě domů pouze na některé dny, případně by ohrožená rodina bydlela s dítětem přímo v domácnosti pěstouna,“ doplnil.

„Zatímco terénní chůvy by se o děti staraly u nich doma, sdílená pěstounská péče by byla určena pro daleko menší skupinu dětí, které doma zůstat už nemohou. Princip obojího je však stejný: zabránit odebrání dítěte z rodiny a ušetřit státu na následných výdajích,“ vysvětlil pro Právo Macela.

Zatímco před čtrnácti lety žilo u pěstounů nebo v dětských domovech 18 600 dětí, tak na přelomu předloňského a loňského roku jich bylo 24 700. Nejčastějšími důvody umístění dětí mimo nejužší rodinu jsou mezery v pokrývání základních potřeb jako strava, hygiena či bezpečí. Dále je to bytová nouze, kdy rodiny přebývají třeba na ubytovně. V desetině případů je důvodem týrání nebo zneužívání dítěte.