Článek
Nejčastějším důvodem pro odklad školní docházky je podle české školní inspekce celková nezralost. Takovou diagnózu dostává více než třetina dětí, které v poradenských zařízeních dostávají doporučení k odkladu. Dalšími důvody jsou logopedické vady (26,9 %), sociální nezralost (12,6 %), nevyzrálá grafomotorika (11,9 %) a poruchy soustředění (11,3 %).
Nicméně na odklad povinné docházky často apelují i sami rodiče, kteří třeba chtějí, aby jejich ratolest měla v budoucnu mezi mladšími spolužáky navrch. Ovšem spousta hendikepů by vůbec nevznikla, kdyby mělo dítě přirozený vzdělávací základ v rodině.
„Například už se ví, že dítě se učí číst prakticky od narození. Mluvíte na něj, předčítáte mu – to je všechno průprava ke čtení. Některé děti se o písmenka začnou zajímat spontánně a ve čtyřech letech umějí abecedu. Rodiče je podporují a dítě na to reaguje,“ řekl Právu dětský psycholog Václav Mertin z Univerzity Karlovy.
A v mnohých školách se u zápisů nezkoumá jen to, zda si umí dítě zavázat tkaničku nebo držet tužku, ale také se sledují jeho dovednosti v základních gramotnostech, jako je čtení a počítání. Pokud ale dítě uvidí první knihu teprve v pěti letech ve školce, mají to s ním učitelé těžké. Obzvláště nyní, kdy školky praskají ve švech a kantor má na starosti třeba 28 dětí.
Čím déle ve školce, tím lepší výsledky ve škole
I z mezinárodních výzkumů však vyplývá, že čím déle děti do školky chodí, tím lépe se jim daří ve škole. A to nezávisle na tom, jestli nastupují do školy už se znalostí čtení, psaní a počítání. Zrovna české děti patří ve vyspělém světě mezi nejpilnější účastníky předškolního vzdělávání.
Podle prestižního průzkumu TIMSS 2015, který v 33 zemích OECD zkoumal u žáků čtvrtých tříd jejich předškolní průpravu, až 78 procent z nich před nástupem povinné školní docházky chodilo do mateřinky nebo jiného přípravného zařízení po tři a více let. Dalších 14 procent chodilo do školky dva roky, pět procent jeden rok a jen tři procenta vůbec.
Nejhůře podle průzkumu dopadla desetina školáků, kteří neměli za sebou ani kompletní docházku do školky, ani průpravu v gramotnostech
V tomto ohledu ČR v žebříčku stojí na desátém místě, dvě příčky nad Slovenskem. Průzkum také mezi rodiči a řediteli zjišťoval, jaké dovednosti děti při nástupu do školy zvládaly. Jejich odpovědi zařadily české děti v daných disciplínách do spodní části tabulky. Nutno však dodat, že český vzdělávací systém před nástupem do školy výcvik daných gramotností příliš nepožaduje.
To se ale v poslední době mění, a některé školy dokonce u zápisů organizují dlouhé testy, málem připomínající přijímačky na univerzitu. I přesto, že ministerstvo před třemi lety vydalo manuál, jak mají zápisy vypadat. Podle něj by neměly trvat déle než 20 minut, nicméně školy se jím řídit nemusí.
Průzkum také potvrdil, že předškolní docházka se podepisuje na úspěchu dětí v pozdějším věku. Matematické testy ve čtvrté třídě vyplnily nejlépe děti, které chodily do školky tři a více let. Úplně nejúspěšnějších bylo 44 procent dětí, které se navíc už v předškolním věku seznamovaly se základními gramotnostmi. Nejhůře dopadla desetina školáků, kteří neměli za sebou ani kompletní docházku do školky, ani průpravu v gramotnostech.
