Hlavní obsah

Matematika u přijímaček zase kosila

Právo, Jiří Mach

U prvních státních přijímaček na střední školy se deváťáci nevytáhli. V průměru nezvládli ani polovinu testů z obávané matematiky. Deváťáci si mohli vyzkoušet státní testy ve dvou termínech, přičemž se jim započítával lepší výsledek.

Foto: Václav Jirsa, Právo

Ilustrační foto

Článek

V prvním termínu zkoušku podstoupilo 60 540 žáků a průměrná úspěšnost činila 40,8 procenta. V tom druhém absolvovalo zkoušku 50 669 uchazečů o studium a průměrná úspěšnost dosáhla 48,5 procenta. Ukázaly to výsledky, které má Právo k dispozici.

Přitom ministerská organizace Cermat, která testy připravuje, neměla vysoké očekávání. Podle jejího doporučení stačilo pro přijetí na maturitní obor úspěšnost 20 procent.

„Letos jsme nedávali školám plošnou hranici pro přijetí, ale pokud se nás někdo zeptal, tak jsme mu doporučili laťku na dvacet procent z matematiky a na čtyřicet procent z českého jazyka a literatury,“ řekl Právu šéf Cermatu Jiří Zíka.

V testech z češtiny si také vedli žáci o poznání lépe. První test, který psalo 60 387 žáků, zvládli průměrně z 59 procent. U druhého testu činila průměrná úspěšnost 50 569 uchazečů 55,9 procenta.

Záleží na škole

Přijímačky pod patronátem státu letos byly poprvé povinné pro všechny školy. Ty musí brát jejich váhu v potaz z 60 procent celého přijímacího řízení. Zbytek přijímaček mohou být kritéria, které si vymezí škola, například osobní pohovor nebo slohová práce.

Ředitelé však musí zveřejnit, jakého výsledku dosáhl v testech nejslabší žák, kterého škola ještě přijala. A pokud gymnázium přijme žáka třeba s výsledkem deset procent, mohla by ho začít šetřit Česká školní inspekce.

V prvním termínu byla úspěšnost zkoušky z matematiky 40,8, ve druhém termínu 48,5 procenta.

Jak už před časem řekla Právu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), některé střední školy s maturitními obory přijímají děti, které nemají na to, aby školu dokončily.

Někdy je vyloučí až ve třetím ročníku a mladý člověk je pak v 18 letech bez jakéhokoliv formálního vzdělání, což ho může handicapovat na trhu práce po zbytek života.

Školy jsou však v současnosti financovány podle počtu studentů, takže jich potřebují přijmout co nejvíce a vydržovat si je co nejdéle.

Pomůže reforma?

S tím by měla zatočit reforma financování školství, po níž se volalo dvacet let a která letos byla konečně schválena.

Podle ní už nebudou školy dostávat peníze podle počtu dětí, ale podle počtu odučených hodin. Platit bude od rok 2018 a kromě jiného umožní i třeba dělení hodin matematiky, jako je tomu dnes u cizích jazyků, aby se učivo důkladněji probralo.

Individuálně zaměřené hodiny by mohly vést i k lepším výsledkům v matematických dovednostech, a to nejen u přijímacích zkoušek, ale třeba i u maturity. A matematika možná přestane být obávaným školním strašákem. Už za pět let bude povinným maturitním předmětem na většině škol.

Související články

Výběr článků

Načítám