Článek
Oficiálně by se Marvanová svého mandátu měla vzdát notářským zápisem. Vrbík však podle zdroje Práva nepatří mezi zastánce vládní reformy veřejných financí, ale je otázka, jak se jeho názor v příštích dnech bude vyvíjet. V úterý přitom začíná klíčové jednání Sněmovny o tomto vládním návrhu.
Marvanová ještě v pátek zůstávala v porodnici v Praze U Apolináře. Cítí se dobře, v pořádku je i Andrej, který váží 3,8 kg a měří 55 cm. Ve volbách v loňském roce kandidovala v Praze a dostala 21 680 preferenčních hlasů, což byl čtvrtý nejvyšší počet.
Nový start v Unii Svobody
Marvanová do politiky vstoupila v roce 1990, když byla za Občanské fórum kooptována do České národní rady. Po vzniku ODS se stala poslankyní této strany. Ve volbách 1998 nekandidovala. Do Sněmovny se vrátila až po volbách v roce 2002 jako členka Unie svobody, kterou spoluzakládala po odchodu z ODS v roce 1997. V roce 2000 byla zvolena místopředsedkyní strany a o rok později se stala její šéfkou.
Po odchodu ze Sněmovny byla do roku 1999 advokátní koncipientkou. Na podzim téhož roku složila advokátní zkoušky a od začátku roku 2000 působí jako advokátka. V roce 1998 byla zvolena do zastupitelstva Prahy 2 a byla předsedkyní bytové komise.
Jazýček na vahách a vzor pro Hojdara
V současné Sněmovně působila jako pověstný jazýček na vahách, neboť pouze s ní má vládní koalice většinu 101 hlasu, kterou potřebuje k prosazení svých záměrů. Prokázala to loni při schvalování rozpočtu na rok 2003. Do poslední chvíle držela Špidlovu vládu v šachu svými požadavky mj. na vyšší úspory a nižší schodek. Ačkoli rozpočet nakonec nebyl podle jejích představ, umožnila jeho schválení tím, že při hlasování opustila sál.
Vláda však stále musela s jejími názory počítat a také novináři se před každým hlasováním o důležitých ekonomických zákonech zajímali o její postoj. Tím se stala "vzorem" pro Josefa Hojdara, který svým stranickým kolegům jako důvod svého odchodu z poslaneckého klubu ČSSD uvedl, že chce být právě jako Marvanová, jejíž připomínky musí být brány v potaz.
