Článek
Koněv se stal čestným občanem metropole již v červnu 1945. Akt udělení čestného občanství je podle návrhu na odejmutí občanství nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.
Mezi nimi bylo například to, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další pak je, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.
Hřibův výrok o příjezdu Rudé armády do svobodné Prahy? V zásadě správný, říkají historici
Problematické je rovněž působení maršála jinde v Evropě, a to třeba krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Koněv působil také v letech 1961 až 1962 jako velitel v Berlíně při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou Berlínské zdi.
„Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,” píše se v dokumentu, který radní v pondělí schválili.
Podrobná historie pražského pomníku maršála Koněva
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi.
Praha nedávno v souvislosti s nynější válkou na Ukrajině přejmenovala část Korunovační ulice u ruské ambasády v Praze 6 na Ukrajinských hrdinů.
Ulice u ruské ambasády v Praze se oficiálně přejmenovala na Ukrajinských hrdinů
