Článek
Nárok na státní alimenty by měly jen děti, které žijí v domácnosti, jejíž příjmy jsou nižší než 2,7násobek životního minima. Návrh počítá s tím, že alimenty bude proplácet do výše 1,2násobku životního minima dítěte.
Podle propočtů životního minima pro rok 2016 by děti do šesti let dostávaly maximálně 2088 korun, starší děti do 15 let 2568 korun a nezaopatřená mládež do věku 26 let až 2940 měsíčně. Výpočet podle dokumentu vychází z dosavadní soudní praxe. Průměrně soudy stanovují výši alimentů na zhruba 2500 korun.
Náklady na výplatu dávky zálohového výživného jsou odhadovány na 737 miliónů ročně
Zálohové výživné by měl vyplácet úřad práce. Jakmile zálohové výživné poskytne, ztratí oprávněná osoba na původní alimenty nárok a získá jej stát, který ho bude po neplatiči vymáhat. Nicméně návrh nepočítá s tím, že by stát byl ve vymáhání úspěšný.
Náklady přes 700 miliónů ročně
Předpokládá se, že si vydobude jen desetinu pohledávek. „Náklady na výplatu dávky zálohového výživného jsou odhadovány na 737 miliónů ročně. Náklady na personální posílení úřadu práce se odhadují asi na 50 miliónů ročně. Za předpokládané 10procentní úspěšnosti vymahatelnosti (74 miliónů) se celkové náklady odhadují na 713 miliónů za první rok,“ stojí v dokumentu.
Marksová doporučuje ještě další doprovodná opatření, například zvýšení přídavku na děti, což by mělo pomoci i osamělým rodičům. Pokud by se dávka zvýšila o stovku, státní pokladna by byla lehčí o 490 miliónů ročně. A také by se nárok na přídavek na děti mohl rozšířit na více rodin.
V návrhu se připomíná, že v legislativním procesu se připravují další změny, které ministerstvo prosazuje. Mohl by se např. zrušit strop pro rodičovský příspěvek, který je nyní ve výši 11 500 korun. To by znamenalo, že za cenu kratší rodičovské dovolené by rodičovský příspěvek mohl dosáhnout až na původní plat příjemce.