Mapa republiky vydrží do konce června

„Za dobu, co se tu měření za použití moderních technologií provádí, tedy posledních 20 let, byla letos 20. března naměřena výška sněhu 14,5 metru, třetí nejmocnější vrstva,“ upozornil botanik správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Josef Harčarik s tím, že cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Pravidelné měření se v posledních dvou desítkách let konalo díky technologii GPS. Což byl pokrok proti dřívějšímu zapichování tyčí do sněhu. „Problémem byla výška vrstvy sněhu, tak dlouhé tyče jsme neměli. Byla snaha používat i stabilní měřicí zařízení, ale je zde velký sklon svahu. Zařízení se nám vždy utrhla a ujížděla,“ připomněl mluvčí KRNAP Radek Drahný.

Díky dronu je měření nejpřesnější. Principem této metody je porovnání přesného zaměření terénu bez sněhu a následně terénu se sněhovou vrstvou.

„Nemusíme vcházet do té lokality a zbytečně riskovat, například utržení laviny,“ připojil se Přemysl Janata, odborný pracovník GIS správy KRNAP, do diskuse, v čem je tato metoda výhodnější než předchozí.

Mapa republiky, ležící ve výšce mezi 1420 až 1455 metry nad mořem, je místem, kde zůstává sníh prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze mizí Slovensko až nakonec zůstanou střední Čechy.

Maximální výšku sněhu tu ochranáři zaznamenali v zimě 1999/2000, a to 15,7 metru. Tehdy Mapa republiky odtála až v 1. dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu tu bylo před pěti lety. Pouze 5,4 metru a sníh roztál už počátkem června.

„Sníh je jedním z charakteristických fenoménů Krkonoš. Sníh a led, ta drsnost zapříčiňuje, že tu máme unikáty v podobě arkto-alpinské tundry. A právě toto sněhové pole je zcela charakteristické. Jasně ukazuje, že Krkonoše jsou nejmenší velehory světa, a přesto, že jsme na jižním svahu, kde by měl sníh odtávat nejrychleji, tak tu zůstává až do začátku léta,“ pokračoval Drahný.

Faktory, které nejvíc ovlivňují, jak dlouho Mapa republiky vydrží, jsou podle něho tři - vrstva sněhu, množství dešťových srážek a slunečné a teplé dny po skončení zimy.

Mapa republiky leží v I. zóně národního parku, proto k ní návštěvníci pěšky nemohou. „Pole je ale dobře viditelné od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor, ale také z Podkrkonoší,“ dodal Radek Drahný.