Mapa republiky v Krkonoších má kolem osmi metrů sněhu

„S vrstvou mocnou jen osm metrů byla končící zimní sezona jednou z na sníh nejslabších za 25 let kontinuálního měření. Tato zima byla nezvykle bohatá na dešťové srážky a vysoké teploty. V porovnání s předchozími zimami bylo v Krkonoších sněhu celkově méně. Zatímco nástup zimy v prosinci byl nadějný, následné oblevy způsobily, že sníh začal odtávat výrazně dříve než v minulých letech,“ řekl Drahný.

Podle něj je nyní obtížné odhadnout, kdy Mapa republiky odtaje. „Bude záležet na počasí, podle slunných či deštivých dní. Tipoval bych to na červen,“ řekl Drahný.

Odtávání sněhu v Krkonoších o víkendu zastavilo výrazné ochlazení a nový sníh, který na hřebenech nejvyšších českých hor napadl. V pondělí Horská služba zvýšila lavinové nebezpečí z prvního na druhý stupeň z pěti. Na hřebenech je 80 až 125 centimetrů sněhu, uvedla na webu.

V zimní sezoně 2022/2023 správci parku na Mapě republiky naměřili nejvíce sněhu 6. dubna, a to 9,72 metru. Z hlediska dlouhodobého měření šlo o průměrnou hodnotu. Loni sněhové pole roztálo 8. července. Nejvíce sněhu tam Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy tam bylo 15,7 metru sněhu. Naopak nejméně ho bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru, tehdy roztál 10. června.

Odborníci sněhové pole detailně monitorují od konce 90. let minulého století.

Při měření sněhové vrstvy na Mapě republiky Správa KRNAP používá v posledních letech i drony. „Cílem monitoringu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima a vegetaci v závětrné oblasti Studniční hory a zda a jak se mění výška sněhu a jeho rozložení v čase,“ uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.

Mapa republiky, tvarem připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí, odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají „střední Čechy“, v místě tzv. nivační deprese. Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů. Přestože sněhové pole leží na jižním svahu, který na jiných místech odtává nejdříve, sníh tam naopak zůstává nejdéle v Krkonoších.

„Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky,“ uvedl Drahný.

Sněhové pole Mapa republiky je v klidovém území, dříve první zóně národního parku, pěšky se k ní návštěvník hor nedostane. Dobře viditelné je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v Modrém sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z Podkrkonoší.