Článek
Zakrátko zmizí z povrchu Krkonoš i hlavní město, postavené doposud na skoro šestimetrové sněhové vrstvě.
„Sníh odhadem roztaje do poloviny července,“ upřesnil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Bílý flek o rozloze deseti arů smrsknutých z původních možná šesti hektarů lze stále na pozadí hnědých hřebenů Krkonoš pozorovat z protějších Jestřebích hor vzdálených padesát kilometrů. Mapu republiky v čase největší krásy není problém za optimální viditelnosti sledovat z Hradce Králové.
„Traduje se, že dokud Mapa republiky neroztaje, zima neskočila,“ podotkl Drahný. Badatele nenechávají v Česku ojedinělý přírodní úkaz bez povšimnutí. Mapu prvorepublikového Československa pravidelně zkoumají osmnáct let.
Měření výšky sněhu na Mapě republiky.
„Lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS. Cílem je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory,“ přiblížil botanik Správy KRNAP Josef Harčarik.
„Důvodem fenoménu je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu,“ doplnil.
Sníh vydržel nejdéle v roce 2005
Sníh pod krkonošským hřebenem, jehož sem větry leckdy navanou až 16 metrů, zatím vydržel nejdéle v roce 2005. Tehdy roztál koncem srpna. Horalé ovšem pamatují doby, kdy nestačil mezi zimami odtát vůbec.
Mapu republiky lze ještě stále sledovat z daleka.
Loni touto dobou naopak nebylo po posledním sněhovém poli v Krkonoších téměř ani památky. Přístroji potvrzené maximum sněhu 15,7 metru ochranáři naměřili v sezoně 1999/2000.
Mapa republiky se nachází v první nejpřísněji chráněné zóně národního parku, kudy neprochází žádná turistická cesta. Turisté se tedy k poslednímu ostrovu sněhu oficiálně nedostanou.
