Článek
„Komplikovaná se zatím zdá možnost, jak ovlivní pojišťovny, aby lékařské pohotovostní služby fungovaly lépe než za řízení kraji. Po novele se stane nejspíš to samé, jen za to budeme zodpovědní my,“ myslí si ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
Ředitelé nemocnic vyčítají dlouhodobě praktickým lékařům, že se dostatečně nepodílejí na pokrytí pohotovostních služeb. Vykrýt je musí hlavně nemocniční lékaři, kteří jsou přetížení. Nátlak praktici odmítají. Reformu však vítají, sníží se tím i poptávka po službách.
„Jsou pohotovosti, kam nepřijde nikdo, což nedává smysl ekonomicky a při současné personální situaci je to neúnosné,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Problém vidí i v omezeném vybavení pohotovostí. Pacienta s vážnějším problémem musí lékař stejně odeslat do nemocnice.
Válek odvolal šéfku SÚKL. Nevydržela ani tři měsíce
„Pohotovostí je v Česku zbytečně hodně. Třeba Jihočeský kraj má síť velmi hustou. Jsou ale i kraje, kde mají jednu na 100 tisíc pacientů a ukazuje se, že to bohatě stačí,“ doplnil Šonka.
Změny podporuje i Asociace českých a moravských nemocnic. Urgenty jsou už teď na mnoha místech propojeny s pohotovostí, upozornil předseda Michal Čarvaš.
„Aby tuto službu drželi praktičtí lékaři a ambulantní specialisté, je problém dlouhá léta, a pokud se to povede zdravotním pojišťovnám zařídit, budou to nemocnice jistě kvitovat,“ poznamenal.
Obavy z dojíždění a větší zátěže nemocnic má naopak Česká lékařská komora, která chce ponechat zřizování dál na krajích. „Bude to v praxi znamenat enormní zatížení už tak velmi disponovaných ústavních pohotovostních služeb v nemocnicích, jakož i zdravotnické záchranné služby,“ píše komora v připomínkách k novele.
Jedna pohotovost na okres
V Česku je podle údajů ministerstva zdravotnictví 97 nemocnic s urgentním příjmem, víc než jedna na okres. Nepřetržitě přijímají pacienty s náhle vzniklým zdravotním problémem nebo zhoršením zdravotního stavu.
Pohotovostí je ale 121, často jsou součástí nemocnic, poliklinik. Někde vypomáhá i záchranná služba, která ale nebyla do počtu zohledněna. Na rozdíl od urgentů v nich musí pacienti zaplatit regulační poplatek, což podle kritiků přispívá ke zneužívání urgentů.
Udržení pohotovostí začalo být v posledních letech na mnoha místech republiky neúnosné. Loni v létě skončila třeba pohotovost ve Žďáru nad Sázavou, už se nevyplatila a nedokázala dostát moderním trendům v léčbě. Podobně utlumují provoz i na dalších místech.
S reformou začala minulá vláda. Síť urgentů nastavil už úřad ministra Adama Vojtěcha (za ANO) s tím, že ji postupně naváže na pohotovosti. Současné vedení resortu v tom pokračuje.
Počet pohotovostí pro děti a/nebo dospělé | Počet nemocnic s urgentem I. a II. typu | |
Praha | 6 | 7 |
Středočeský kraj | 13 | 11 |
Jihočeský kraj | 15 | 7 |
Plzeňský kraj | 11 | 7 |
Karlovarský kraj | 5 | 3 |
Ústecký kraj | 14 | 8 |
Liberecký kraj | 6 | 4 |
Královéhradecký kraj | 7 | 5 |
Pardubický kraj | 5 | 5 |
Kraj Vysočina | 5 | 5 |
Jihomoravský kraj | 12 | 13 |
Olomoucký kraj | 7 | 7 |
Moravskoslezský kraj | 10 | 10 |
Zlínský kraj | 5 | 5 |
Zdroj: weby krajských úřadů, MZd |