Článek
„Pokud by nebyly evropské dotace, tak budeme mít sice dobrou běžnou medicínu, ale nikam to neposuneme dál,“ řekl Novinkám ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Podpora ze společných evropských peněz podle něj přispěla k rozvoji a posunu tuzemského zdravotnictví, aby se vyrovnala úspěšným státům EU. Na primární péči nebo péči, která je hrazená ze zdravotního pojištění, to vliv nemá.
„Bez evropských dotací jsme někde na chvostu české evropské ligy. S evropskými dotacemi jsme se dostali do situace, že můžeme vyhrát pohár mistrů evropských zemí,“ přidal Válek poněkud zastaralý fotbalový příměr.
Větší přesnost i méně komplikací pro pacienty s nádory umožňuje robotické centrum v Thomayerově nemocnici
Letos je to 20 let od doby, kdy politici podepsali přístupové listiny do Evropské unie. Češi díky tomu získali mimo jiné evropský zdravotní průkaz a s ním i jistotu, že budou ošetřeni ve všech zemích EU.
Nové přístroje nebo zrekonstruovaný pavilon jsou ale hmatatelnějším přínosem. Řada pracovišť by na ně sháněla peníze obtížně a dlouho.
Zlom v poslední dekádě
S čerpáním evropských peněz se začalo ve větším až v posledních letech.
„České zdravotnictví v tom bylo takovou Popelkou. Velká část renovací nemocnic nebo jiných lékařských provozů šla z domácích veřejných zdrojů nebo od společností, které ta zařízení vlastní,“ řekl Novinkám člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který je expertem na evropské finance.
Nejvíce dotací míří trvale do dopravy, životního prostředí a vzdělávání. U zdravotnictví přišel zlom s pandemií covidu.
„Tehdy byly prostředky pro období 2014-2020 už z většiny použity, ale zbývajících 18 miliard se pod vlivem covidu použilo i na zdravotnictví. Teď je situace úplně jiná. Máme Národní plán obnovy, kde je robustní část v pilíři šest zaměřená na zdravotnictví a tam už můžeme mluvit o významnější stopě,“ doplnil Zahradník.
České zdravotnictví podle něj není na dotacích závislé. Ty tvoří jen zlomek peněz, které se v něm každoročně protočí. Pro představu: pro letošek počítá resort zdravotnictví s výdaji z veřejného zdravotního pojištění 500 miliard korun, dotace z EU jsou v nižších desítkách miliard.
V Motole začala stavba Českého onkologického institutu
V letech 2014 až 2020 podpořil Brusel 293 projektů v českých státních nemocnicích včetně psychiatrií, léčeben a výzkumných ústavů. Celkem vyšly na 25,6 miliardy korun. Dalších 15,8 miliardy se rozdělilo v roce 2021 na stovku projektů, které se teď dokončují.
Mezi nimi je i Český onkologický institut, který se teprve loni začal stavět v areálu motolské fakultní nemocnice. Unie slíbila dát 3,7 miliardy korun z celkových 4,5 miliardy. Na přestřihávání pásky dojde začátkem roku 2026.
Proti rakovině
Češi táhnou boj proti rakovině v EU, což se odráží i v investicích. „Z dlouhodobého hlediska jde nejvíce peněz do onkologie,“ uvedla Kateřina Grygarová, ředitelka odboru evropských fondů v resortu zdravotnictví. Podporu má i psychiatrie nebo centrová péče.
Mezi projekty, na které šel v uplynulých 20 letech největší balík, je vznik výzkumných center, zateplování i rekonstrukce.
Téměř dvě miliardy stálo v roce 2011 vybudování špičkového Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. EU na to poskytla většinu částky, asi 1,6 miliardy. Dnes jde o přední vědecké pracoviště.
Ohromné částky šly do nemocnic z fondů pro životního prostředí, díky čemuž zateplují střechy, fasádu a zavádějí se úsporná osvětlení. Fakultní nemocnici v Motole, největší svého druhu v Česku, to vyšlo na 1,3 miliardy korun. Asi půl miliardy jde z dotace.
Využití miliard na rozvoj venkova nikdo nekontroloval, nebylo jak, zjistil NKÚ
Přes půl miliardy stála v roce 2021 výstavba Centra komplexní psychiatrické péče ve Fakultní nemocnici Brno. Drtivou většinu zaplatila EU. Totéž platí pro dostavbu klatovské nemocnice v roce 2012, která vyšla také na zhruba 500 milionů korun. Významně se posunula i síť urgentních příjmů.
Čerpat za každou cenu
Ekonom Zahradník upozornil na smysl dotace, zvlášť u nejmodernějších přístrojů v místech, kde nemají dostatek vhodných pacientů.
Po racionalitě volá i lékař a exministr zdravotnictví Martin Holcát. „Mnoho peněz jsme utratili na projekty, které byly vytvořeny překotně, nebyly dostatečně rozmyšlené, některé byly zbytné a vzniklé veřejné penězovody přinesly i problémy korupce,“ uvedl pro Novinky.
„Často nebylo hlavním úkolem něco rozumného vytvořit, ale stihnout prostředky vyčerpat v termínu,“ dodal.