Hlavní obsah

Manželé během rozvodu už před sebou nebudou moci tak snadno tajit majetek

Právo, Josef Koukal

I takový rozsudek může lidem, kteří procházejí komplikovaným rozvodovým řízením pomoci. Krajský soud v Hradci Králové v lednu přiznal manželovi právo na jednoznačné rozhodnutí, zda je či není spolumajitelem domu po manželčiných rodičích. Okresní soud mu přitom stejné právo předtím odepřel s odkazem na to, že se vše vyjasní v řízení o vypořádání společného jmění manželů.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Rozsudek se tento týden objevil v nově zprovozněné databázi přelomových rozhodnutí vrchních, krajských i okresních soudů, kterou na svém webu zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Sloužit má jak k rychlejšímu sjednocování judikatury soudů, tak i lepší orientaci občanů, kteří se chtějí obrátit na soud a rádi by se seznámili s tím, jak soudy v obdobné věci, jako je ta jejich, rozhodují.

V hradecké kauze jde zdánlivě o drobnost, pro rozvádějící se manžele však může mít zásadní význam. Řeší totiž situaci, která je pro průběh rozvodového řízení poměrně typická.

Když ještě vládla v rodině idyla, přepsali rodiče manželky domek na dceru. Manželé pak ze společných prostředků nemovitost přebudovali. Když se ale jejich vztah zhroutil, převedla manželka v očekávání majetkových sporů darovací smlouvou dům zpět na svou matku. Ta tak v katastru nemovitostí začala figurovat jako jediný majitel a manžel se zdánlivě ocitl mimo hru.

Bál se legalizace převodu ještě před vypořádáním

Vyvádění majetku ze společného vlastnictví samozřejmě není tak jednoduché a podíl manžela by automaticky posuzoval soud v rámci vypořádání společného jmění.

To se však může protáhnout na léta. Manžel se proto obával, že by tchyně mohla faktické vlastnictví nemovitosti nabýt tzv. vydržením, tedy že by při dlouhodobém držení domu získala veškerá práva dříve, než by se manželé dohodli na vypořádání majetku. On by tak o své letité investice definitivně přišel.

Vyjasnění svého majetkového podílu na domě se tak domáhal určovací žalobou u okresního soudu. Ten se ale odmítl věcí zabývat s tím, že majetek páru je řešen v souběžně probíhajícím řízení o vypořádání společného jmění. Zásadní větou rozhodnutí je pak tvrzení, že žalobce nemá na navrhovaném určení naléhavý právní zájem.

Právě to Krajský soud v Hradci Králové zásadně odmítl. „Určovací žaloba má preventivní funkci, má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení příslušného právního stavu nebo práva,“ uvádí se v rozhodnutí krajského soudu.

„Žalobci je třeba přitakat i v tom, že skutečnost, že je vedeno řízení o vypořádání společného jmění a že i v něm lze očekávat posouzení vlastnických poměrů k dotčené budově, neznamená, že mu lze odpírat možnost předejít ohrožení jeho spoluvlastnického práva, pokud opravdu je jeho nositelem,“ píše se dále v usnesení hradeckých soudců.

Ty věc vrátily prvoinstančnímu soudu s tím, že musí o vlastnictví domu rozhodnout.

Databázi průlomových judikátů zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti ve středu na svém webu www.justice.cz. „Zveřejněné rozsudky a usnesení mohou působit preventivně, a tak předcházet soudním sporům mezi občany,“ komentoval novinku ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Související témata:

Výběr článků

Načítám