Máme normální vlídné časy. Kalousek cupuje vládu za výši rozpočtového schodku

Plní vláda sliby, které dala na začátku mandátu voličům?

Ani omylem. Samozřejmě že neplní. Dokonce neplní ani slib, který dala před rokem. Pan premiér Petr Fiala (ODS) 30. března 2023 řekl, že připravují takové opatření, aby se snižoval strukturální deficit tempem jednoho procenta HDP.

Opozice okamžitě kontrovala, že jedno procento je moc, že stačí půl procenta. Z dnešního pohledu vypadá ta diskuze poměrně legračně, protože strukturální deficit příštího roku bude úplně stejný jako ten letošní.

K návrhu rozpočtu pro příští rok máte výhrady. Co vám na něm vadí?

Nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje, nemáme krizi, čeká se hospodářský růst 2,7 procenta, nemáme žádnou nezaměstnanost, inflace se vrátila zpátky - máme prostě normální vlídné časy. A v těchto časech si musíme půjčit vysoko přes 200 miliard.

Jsme v situaci rodiny, která všechny své pravidelné příjmy utratí za nájem svého bytu a na všechno ostatní - jídlo, šaty, cestování apod.- si musí půjčovat, což má pro ni dříve nebo později fatální důsledky.

Taková rodina má jen dvě možnosti. Buďto se přestěhuje do levnějšího bytu, nebo si zajistí vyšší příjmy. Kvůli tomu, že vláda neměla odvahu k jednomu, ani k druhému, máme tento strukturální problém, který se pohybuje kolem 200 miliard korun. Máme ho zakonzervovaný, a to i pro příští rok. Tímto návrhem rozpočtu se konsolidace prakticky zastavila.

Strukturální deficit příštího roku bude stejný jako letos a nikdo nenavrhuje, jak ho dál snižovat. Budeme muset tlačit na své politiky nebo požádat o reparát. Toto není udržitelná situace.

Vláda tvrdí, že je rozpočtově odpovědná. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že zachovávají sociální smír. Nálady ve společnosti tomu ale příliš neodpovídají. Jak to vnímáte?

Rozpočet není odpovědný, protože není odpovědné si v normálních ekonomických časech půjčovat víc než 200 miliard. Ani nechci domyslet, jak by vypadal deficit, kdybychom měli krizi.

Čekáme růst, nemáme nezaměstnanost a teď si představte, že přijde krize, což klidně může, takže by místo růstu byl pokles HDP a byla nezaměstnanost. Kolik by byl v takové situaci deficit? Na takovou krizi vůbec nejsme připraveni, jsme mimořádně zranitelní.

Rozpočtová odpovědnost znamená, že v ekonomicky dobrých časech si příliš nepůjčuju, abych si mohl případně půjčit v těch špatných. Když si hodně půjčuju v těch dobrých časech, tak co mám pak dělat v těch špatných?

Naštvaní jsou hlavně Piráti. Jejich předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš má pro svůj resort dostat o dvě miliardy méně, než má letos, žádal přitom víc kvůli podpoře bydlení. Lze to vnímat jako reakci koaličních partnerů na špatné PR vlády kvůli digitalizaci stavebního řízení?

To si vůbec netroufnu odhadnout. Vláda má nějaké priority. Tady má pan ministr Zbyněk Stanjura pravdu, že vláda nemůže mít čtyřicet priorit, pak nemá žádnou. Vláda musí mít tři čtyři priority, a jestli se rozhodla, že zrovna tato problematika mezi nimi nebude, tak není. Nemůže být prioritou všechno.

Minulý týden se vláda nedohodla s odbory na růstu platů ve veřejné sféře od září, ten samý den ale oznámil premiér obnovení MotoGP v Brně. Nebylo to směrem k veřejnosti nešťastně načasované?

Tady nejsem úplně objektivní. Když jsem seděl v Topolánkově vládě, tak mě přehlasovali a taky jsme podporovali MotoGP v Brně. Já jsem zásadní odpůrce podpory ryze komerčních akcí z peněz na sport. Vždy jsem tvrdil, že podpora sportu je důležitá, ale peníze se mají dostat k mladým klukům v trenýrkách, ne k velkým klukům s velkými břichy. Podporu ryze komerční akce nepokládám za podporu sportu.

Nenahrává vláda těmito kroky vyšší podpoře opozice a mimoparlamentních stran? V průzkumech má opoziční ANO trvale přes 30 procent, vládní strany výrazně méně. Druhá ODS by v srpnu získala jen 14 procent hlasů.

Nevím, jestli nahrávají vyšší podpoře opozice. To možná ne. V každém případě ale udělala vláda hodně pro to, aby zklamala své vlastní voliče, a to i ty dost věrné voliče. To se samozřejmě může vymstít.