Mamahotel v Česku vychází z módy

Zhruba třetina Čechů mezi 25–34 lety žije s rodiči. V průměru se pak mladý člověk v Česku osamostatní téměř ve 26 letech. To je přitom nejnižší průměrný věk odchodu od roku 2002, kdy Eurostat začal data v Česku zaznamenávat.

„Mamahotely vycházejí z módy v důsledku prosperity České republiky uplynulých let. Podíl mladých lidí v Česku, kteří bydlí s rodiči, loni klesl nejníže za třináct let,“ sdělil Novinkám ekonom Lukáš Kovanda.

Právě díky tomu, že Česko zažívalo dlouhá léta prosperity, která trvala do letošní koronavirové krize, si mladí mohli dovolit samostatné bydlení.

„To sice v uplynulých letech citelně zdražovalo, ale kupní síla řady mladých Čechů rostla ještě výrazněji. Mohli si tedy dovolit i citelně zdražující bydlení a opustit tak rodinné hnízdo o pár let dříve, než tak činili jejich o několik let starší vrstevníci,“ uvedl dále Kovanda.

Věk 26 let patří v evropských poměrech k průměru. Mladí lidé ze všech členských státu Evropské unie odcházejí z rodného hnízda v průměru ve věku 25,9 roku. V podobném věku jako v Česku se lidé osamostatní i v Belgii, Litvě či Rakousku.

To v sousedním Slovensku využívají mladí mamahotelů o více jak pět let déle. Podle Eurostatu průměrný člověk na Slovensku odejde téměř ve 31 letech. S rodiči žije každý druhý Slovák mezi 25–34 lety. Později než Slováci se v Evropské unii osamostatňují jen Chorvaté, a to v průměru ve 31,8 roku.

Ke Slovensku se v regionu střední a východní Evropy z dálky blíží Rumunsko s 28,1 roku, ve Slovinsku lidé od rodičů odcházejí průměrně ve věku 27,7 roku a v Maďarsku ve 27,2 roku.

Někdy propastné rozdíly Eurostat zaznamenal mezi státy severní a jižní Evropy, u některých zemí je to až 15 let. Například ve Švédsku od rodičů odejde většina lidí ještě před dovršením plnoletosti (v průměru 17,8 roku).

Nízký věk odchodu statistici zaznamenali i u jiných severských států. Například Dánové odcházejí v průměru už po 21. narozeninách, Finové pak o necelý rok později (21,8 roku).

Opačně je tomu v jižních státech, především v Itálii, Španělsku a Bulharsku. Ve všech těchto zemích si mladí užívají mamahotelu až do 30 let. Ještě později pak odcházejí lidé v Srbsku nebo už zmíněném Chorvatsku, a to po svých 31. narozeninách.

Úplně nejdéle v Evropě s rodiči bydlí lidé v Černé hoře, ti se v průměru osamostatní až ve svých 33 letech.

Rozdíl mezi jižními a severními státy Evropy lze podle Kovandy přisuzovat také ekonomické situaci v jednotlivých zemích. „Jih Evropy je na tom hůře než sever, a to i co se týče nezaměstnanosti mladých lidí,“ řekl s tím, že například v Řecku v minulých letech dosahovala nezaměstnanost úrovně až kolem 50 procent.

„I když se od té doby snížila, celá generace lidí z jižního křídla eurozóny je situací z doby před zhruba pěti až deseti lety stále poznamenána, což se projevuje i omezenější možností dovolit si vlastní bydlení a odstěhovat se od rodičů,“ doplnil ekonom.

Vliv má ale podle něj i zpohodlnění současné generace mladých Evropanů. „To je opět patrnější na jihu, kde především přebujelý sociální stát demotivuje lidi od práce,“ vysvětlil Kovanda.

Téměř ve všech zkoumaných zemích odejdou od rodičů dříve ženy, a to v průměru ve 25 letech. Muži se odstěhují v průměru o dva roky později. Jedinou výjimkou je Lucembursko, kde se muži osamostatní v průměru o čtvrt roku dříve než dámy.

Podle výzkumníků je tento rozdíl daný tím, že ženy jsou náchylnější k tomu, aby se přestěhovaly ke svému partnerovi nebo vytvořily mnohogenerační rodinu v domácnosti s rodiči svého manžela.

V České republice bydlí ženy u rodičů v průměru do necelých 25 let, muži se pak osamostatní o více než dva roky později, a to ve 27 letech. Největší rozdíl v odchodu žen a mužů Eurostat zaznamenal v Makedonii, kde se žena odstěhuje průměrně o 7,6 roku dříve nežli muž.

V současnosti se mladí Češi osamostatňují dříve než jejich vrstevníci v předešlých letech. Například před deseti lety žili lidé ve společné domácnosti s rodiči v průměru až do 27 let.

„Vrchol popularity zažívaly mamahotely v České republice v roce 2015, kdy takto bydlelo hned 34,4 procenta mladých Čechů. To si však ještě lízali rány ze světové finanční krize a jejích dopadů, které byly v Česku zřetelně patrné až do roku 2013,“ okomentoval Lukáš Kovanda.

Popularitu mamahotelů podle ekonoma opět zvýší koronavirová krize, ovšem ne hned. „Bezprostředním dopadem je totiž zlevnění nájmů, které je například v metropoli Praze poměrně výrazné,“ uvedl s tím, že letos od dubna do června šlo nájemné v Praze výrazně dolů, v případě nejpopulárnějších dispozic 2+kk a 2+1 dokonce o víc než 1500 korun.

„Levnější nájemné ještě nějaký čas udrží mezi mladými Čechy oblibu bydlení bez rodičů na poměrně vysoké úrovni. S tím, jak od letošního podzimu a v příštím roce postupně poroste míra nezaměstnanosti, však opět začnou v rostoucí míře vyhledávat ‘kouzlo rodinného hnízda‘, které je levnější,“ předpověděl Kovanda.