Článek
„Není tu práce, perspektiva žádná. Nejde se tady seznámit ani si koupit jídlo, obchod zanikl,“ říká osmadvacetiletý Karel, vyučený truhlář z malé obce na severu Čech.
Jestliže v roce 1993 pracovalo v zemědělství, lesnictví a rybářství 283 tisíc pracovníků, v roce 2016 to bylo už jen 162 tisíc lidí, potvrzuje Český statistický úřad (ČSÚ). Počet obcí do 500 obyvatel za posledních 15 let poklesl o 248, počet jejich obyvatel se podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) snížil o 33 tisíc.
Mladí odcházejí
Zejména mladí a vzdělaní lidé odcházejí do větších obcí a měst, varují ekonomové. S klesající zaměstnaností v zemědělství se z řady malých vesnic stávají jen místa pro přespání.
„Vylidňování vesnice je celoevropský problém, neměli bychom ale tomuto trendu ještě napomáhat opatřeními typu zákazu kouření v hospodách či povinností vést EET u malých obchůdků,“ tvrdí předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veronika Vrecionová, poslankyně za ODS.
Pokud se v obci v důsledku všech těchto vlivů zavře obchod, hospoda, pošta a škola, je zle.
Když na vesnici zemře důchodce, znamená to z praktického hlediska pro vesnickou prodejnu o tisíc korun nižší tržbu. Malé obchody se pak neuživí.
Odchodem mladých a vzdělaných lidí, kteří doma nenajdou práci, začne umírat i spolkový život. Dobrovolnými hasiči počínaje, fotbalem či vesnickou knihovnou konče.
„Děda i otec byli kováři, já jsem také vyučený kovář,“ říká pětačtyřicetiletý Jan, který už jen vzpomíná jako zaměstnanec automobilky na dobu, kdy v jeho vesnici dýmaly kovářské měchy a kovali se koně.
K problémům na vesnici přidává i zavádění elektronických receptů, které starší doktory tlačí k tomu, aby zavřeli ordinace. Doprava mezi obcemi je tak špatná, že kdo nemá auto nebo jej nedovezou příbuzní, musí čekat na autobus ze zdravotního střediska zpátky do malé vesnice celé odpoledne, nebo pokud spoj ráno nejede, musí jít k lékaři i několik kilometrů pěšky.
Podle Vrecionové k oživení vesnice nepřispívá ani nedávné usnesení Sněmovny, která zamítla stanovit strop pro dotace velkým zemědělským komplexům. „Je třeba zabránit agrofertizaci zemědělství,“ říká.
Východisko: spojit síly
„Velké zemědělské firmy si totiž na práci často najímají zahraniční pracovníky. Malé farmy, které hospodaří na pouhých 30 procentech půdy, zaměstnávají 60 procent zaměstnanců v zemědělství,“ samozřejmě domácích, zdůraznila pro Právo Vrecionová.
Zastavit vymírání malých vesnic může jen komplex opatření, která se budou vzájemně podporovat a doplňovat, shodují se experti. Obranou proti zániku je posilování pospolitosti v obci i mezi vesnicemi v regionu, ale hlavně programová obnova pracovních příležitostí spoluprací ministerstva zemědělství, krajů, regionů a obcí včetně využívání evropských dotací.
„Pro oživení života na malé vesnici je klíčový rozvoj rychlého internetu a posílení dopravy. Pak by měly obce dostat více ze sdílených daní, aby si samy rozhodly, jak přispějí k oživení vesnice,“ soudí předsedkyně Spolku pro obnovu venkova.
Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosazoval podporu a rozvoj rodinných farem, řemeslnických dílen, opraven, ale i venkovských prodejen dotacemi, bezúročnými půjčkami či odkladem splátek úvěrů. To vše s cílem obnovit ekonomickou soběstačnost vesnic a zachránit je před zánikem. To je podle ekonomů jediná racionální cesta.
Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Marty Novákové šance nabízí i rozvoj venkovské turistiky, který s sebou nese i nové zajímavé pracovní příležitosti. K tomu je možné využívat i evropských dotací
„Dlouho poukazujeme,“ uvedl předseda AMSP ČR Karel Havlíček, „že podnikání na venkově je nutno brát v širším pohledu a nekoncentrovat podporu jen na zemědělské subjekty.“