Maltézští rytíři vyhráli první soud o miliardové pozemky v Praze

„Určitě se odvoláme, protože není vyřešena otázka poválečných konfiskací provedených národním výborem v České Lípě,“ uvedl advokát.

Maltézský řád v restitucích získal již skoro 1400 hektarů polí a lesů. Státní pozemkový úřad chtěl svou žalobou na rozhodnutí své krajské pobočky zpochybnit vydání veškerého majetku.

„Domníváme se, že stačí jediná spravedlivá konfiskace v republice, která nebyla vypořádána, a ta postihne celý řád,“ uvedl Rakovský s tím, že tento výklad se opírá o rozhodnutí Ústavního soudu.

S tímto výkladem nesouhlasila soudkyně Hana Dousková. „Konfiskace musí být prokázána u každé věci. Nepostačí zjištění, že vůči oprávněné osobě směřovalo konfiskační rozhodnutí v jiném řízení, respektive v jiném okrese,“ vysvětlila svůj rozsudek soudkyně. Dodala, že svůj názor opírá o komentář zákona o vyrovnání státu s církvemi.

Advokátka rytířů Alena Štumpfová u soudu řekla, že konfiskační vyhláška z České Lípy vzbuzuje pochybnosti. „Je neúplná a je to jeden osamělý dokument, jehož kvalita je sporná,“ řekla. Navíc podle ní majetek rytířů na Českolipsku byl nakonec konfiskován podle revize pozemkové reformy.

To podle Rakovského nehraje roli. „V poválečném chaosu byly pokusy konfiskovat podle Benešových dekretů i podle revize pozemkové reformy. A úřad, který konfiskoval podle revize, byl rychlejší,“ reagoval Rakovský.

Stát – SPÚ i Lesy ČR – původně nechtěl maltézskému řádu nic vracet kvůli pochybnostem ohledně poválečných konfiskací. Teprve v polovině roku 2015 krajské pobočky SPÚ jako správní úřady prolomily stavidla a začaly postupně rytířům majetky vracet.

Když od listopadu 2015 do ledna 2016 pražská pobočka vydala 90,6 hektaru lukrativních a politicky výbušných pozemků v pražské Březiněvsi, centrální vedení SPÚ rozhodování všech svých poboček zrušilo.

To ale rytíři úspěšně napadli u ministerstva zemědělství. SPÚ proto podalo na jedno z rozhodnutí krajských poboček žalobu. Hlavním argumentem úřadu byla konfiskační vyhláška Okresního národního výboru v České Lípě ze dne 11. října 1945, podle které byl řád maltézských rytířů označen za osobu podle dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. Tato vyhláška nebyla nikdy zpochybněna.

Benešův dekret číslo 12 mluví o „urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa“. Příslušný paragraf říká, že s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví mj. „společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům“.

Převorem řádu byl totiž konfident gestapa – po válce popravený – Franz Werner Bobe. Řád ale argumentuje tím, že Bobeho dosadili nacisté proti vůli ostatních členů řádu.

Dalším argumentem SPÚ je, že současný suverénní řád maltézských rytířů není totožný s historickým konventem kněží rytířského maltézského řádu v Praze, kterému majetek patřil.

Řád se hájí tím, že 18. prosince roku 2012 – tedy již po schválení restitučního zákona, ale těsně předtím, než na Nový rok 2013 začal platit – došlo ke sloučení konventu se suverénním řádem.

Podle advokáta SPÚ Rakovského mají důkazy, že samotné vedení maltézského řádu v Římě po válce, kdy hrozilo, že stát bude vyvlastňovat majetky nad 50 hektarů, argumentovalo, že majetek je v Československu rozdělen mezi různé právní subjekty. Soudkyně ale nové důkazy odmítla.

Podle advokátky řádu Štumpfové řád i konvent vždy tvořily jeden subjekt. A proč se těsně před platností zákona sloučily? „Bylo nutné odstranit pochybnosti z hlediska interpretace a neznalosti státních orgánů, jak postupovat k hodnocení církevních subjektů,“ argumentovala.

Soudy s maltézskými rytíři bedlivě sledují v Březiněvsi, kde jim restituce pozemků značně zkomplikovaly územní rozvoj a hlavně výstavbu školy. Starosta obce Jiří Haramul patřil mezi největší odpůrce vracení pozemků rytířům, s rozhodnutím úřadů se už smířil.

Podle něj život jde dál a za důležité považuje, že rytíři s obcí začali komunikovat ohledně prodeje čtyř hektarů, jež jsou potřeba na výstavbu nové základní školy, kterou rychle rostoucí obec na okraji hlavního města nutně potřebuje.

„Jednáme, což je veliký posun proti minulosti. Je to normální standardní obchodní jednání, které je vedeno neideologicky, ale čistě pragmaticky,“ řekl Právu Haramul.

O jakou částku půjde, nechtěl říci, aby to nekomplikovalo vyjednávání. Podle cenové mapy hl. města Prahy se okolní pozemky prodávají za více než 5000 korun za metr čtvereční. Za čtyři hektary by tak mohli rytíři požadovat až 200 miliónů korun.

To, že se soudní tahanice o vlastnictví pozemků může táhnout i několik let, podle starosty berou obě strany v potaz. „Jsou tam různé odkládací podmínky, že pokud soud nějak dopadne, tak se bude plnění vracet, nebo obráceně,“ dodal starosta.