Článek
Suverénní řád maltézských rytířů dosud zažádal o 249 lesních pozemků. Ve dvou případech jim Lesy ČR vyhověly a rozhodly už 17. září o vydání dvou parcel v Babíně u Horažďovic. Jednou z nich je 75 hektarů velký Babínský háj.
Dohodu státu a řádu musí posvětit pozemkový úřad. Ten vydávání ale zastavil, neboť se obává, že majetek rytířů byl po válce konfiskován na základě Benešových dekretů, takže vrácením majetku by byla prolomena restituční hranice 25. února 1948.
„To správní řízení bylo přerušeno do doby, než dostaneme informaci z archivů, zda jejich majetek nebyl konfiskován na základě dekretů,“ řekl Právu ředitel SPÚ Petr Šťovíček. Úřad již před časem oslovil Národní archiv, aby mu zpracoval rešerši poválečných dokumentů, které by vyvrátily podezření, že řád přišel po válce o majetek kvůli možné kolaboraci s nacisty.
Pochybnosti úřady nemají pouze u maltézských rytířů, archiváři hledají i dokumenty o benediktinech z Broumova, cisterciácích z Vyššího Brodu či o řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Miliardy ve hře
Vracení majetku maltézským rytířům se stále víc ukazuje jako jedna z nejspornějších částí církevních restitucí. Pozemkový úřad už naznačil, že nemůže zatím vydat pozemky v Březiněvsi u Prahy. Tam řád žádá 160 hektarů půdy, které mohou mít až dvoumiliardovou hodnotu.
Potíž je v tom, že konfiskační výměr ministerstva zemědělství na tyto pozemky byl podepsán 24. února 1948. Podle zákona o majetkovém narovnání by měly majetek získat zpět církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, pouze pokud jim byl zabrán po 25. únoru 1948.
Kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz argumentuje, že jeho předchůdci rozhodnutí o konfiskaci ale dostali až v březnu 1948.
„Námi předložené podklady bez jakýchkoliv pochyb dokládají, že vyvlastnění majetku Suverénního řádu maltézských rytířů nabylo právní účinnosti teprve po 25. únoru 1948,“ sdělil Právu Lobkowicz.
Podle právní zástupkyně rytířů Martiny Zikmundové byl výměr sice podepsán 24. února, ale z úřadu byl poslán až 4. března 1948.
Odklady úřadů Lobkowicze již v minulosti rozzlobily natolik, že začal mluvit o tom, že v případě velkých obstrukcí bude žádat náhradu škody od pomalých úředníků.
„Když ukážeme jednoznačné dokumenty a oni nebudou chtít vydávat, tak budou mít na pozemkovém úřadu problém. Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat,“ řekl Lobkowicz před časem Právu.
Stát by mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků.
