Malé lékárny si stěžují. ÚOHS prošetří trh s léky

Výsledkem by mělo být zjištění, zda český trh neovládají kartely, zda se při distribuci léčiv dodržuje zákon či zda neselhávají instituce, které na to mají dohlížet.

„Po svém nástupu jsem se rozhodl, že provedeme sektorové šetření trhu s léčivy. Tento nástroj nám umožňuje podívat se na to, jak fungují dodavatelské a odběratelské vztahy, cenová politika, jakým způsobem regulátor zasahuje svými opatřeními do toho trhu. Tedy v průběhu tohohle roku začneme detailně monitorovat trh týkající se farmacie, distribuce léků, dodavatelských vztahů a tak dále,“ sdělil Právu předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna.

Ten se tak zároveň odlišil od svých předchůdců, kteří se touto oblastí příliš nezabývali.

Mlsna už začátkem roku oslovil dopisem Českou lékárnickou komoru s žádostí o navázání spolupráce, konzultace a sdílení zkušeností v této oblasti.

Prezident komory Aleš Krebs snahu ÚOHS s povděkem kvituje. „Je to správná cesta. Budeme na tom velmi rádi spolupracovat, protože to jsou věci, které považujeme za důležité, takže za nás jsme připraveni,“ řekl Právu Krebs. „Očekáváme svolání jednání ze strany antimonopolního úřadu,“ dodal.

Právě k jeho rukám chodí časté stížnosti od lékárníků na nedodávky léků či jejich vyšší ceny. „Obecně na nedodávky některých léků si lékárnici stěžují. Ty informace máme, koneckonců jsme všichni lékárníci z praxe, takže to moc dobře známe,“ dodal.

Právo koncem minulého týdne přineslo zprávu o tom, že ne všechny lékárny, zejména ty menší, které nespadají pod řetězce, dostávají od distributorů léky, které potřebují pro své pacienty. A to i přesto, že na to mají ze zákona nárok. Řešit by to měl SÚKL, na který se některé společnosti s tímto problémem obrátily, avšak neúspěšně.

SÚKL podněty podle lékárníků běžně zamítá s odkazem na dopis legislativního náměstka ministra zdravotnictví Radka Polcara. Ten vychází výrobcům či velkým distributorům léků vstříc. Na rozdíl od zákona, který výslovně nařizuje farmaceutickým firmám i distributorům dodat lékárnám léky, o které písemně požádají, jim totiž umožňuje takovým požadavkům nevyhovět s vágním odkazem na možné omezení svobod stanovených Evropskou unií, tedy zásahu do volného pohybu zboží a trhu.

Stává se však, že i když se výrobce léku nebo distributor rozhodne, že požadavku lékárny vyhoví a lék jí dodá, učiní tak za vyšší cenu, než účtuje lékárnám z velkých řetězců. Malá lékárna tak musí od svých klientů požadovat vyšší doplatek. Některé léky přitom lze objednat pouze u jednoho distributora, takže menší lékárny nemají jinou možnost než vyšší cenu přijmout.

Při této praxi jsou malé lékárny vytlačovány z trhu, protože lékárny z řetězců mají doplatky u některých léků minimální nebo žádné. „Dostáváme se do neřešitelné situace, když na jeden lék já mám doplatek 50 korun a o dvacet metrů vedle doplatek není, tak prostě dlouhodobě nejsem schopen konkurovat,“ řekl Právu Marek Hampel, předseda Grémia majitelů lékáren, které sdružuje asi čtvrtinu českých soukromých lékáren. Sám provozuje lékárnu v Rýmařově na Bruntálsku, takže má osobní zkušenosti.

Na dvojí metr při dodávkách léků a cenotvorbě na farmatrhu si stěžuje dlouhodobě a upozorňuje na to jak ministerstvo či SÚKL, tak třeba poslance.

„Hovořím za veřejné lékárny, které jsou v menších městech a vesnicích, kdy nám léky monopolní distributor nebo výrobce buď nedodá, nebo když už to udělá, tak za vyšší ceny, což znamená, že se stáváme v očích pacientů zloději, protože si ­musíme naúčtovat doplatek. A SÚKL v podstatě dělá, jako že se ho to netýká,“ míní Hampel.

Příkladem z praxe je podle něj například počínání jednoho z největších tuzemských distributorů léčiv, který vlastní i řetězec lékáren. Z minulosti uvedl příklad, kdy lékárny z jednoho řetězce ve svém letáku nabízely bez doplatku lék, který výrobce v té době monopolně dodával pouze jednomu distributorovi.

V nezávislé lékárně byl ale doplatek kvůli vyšší ceně, kterou musela od distributora přijmout, kolem stovky korun. „To je cenová diskriminace nejen menších lékáren, ale v konečném součtu i českých daňových poplatníků,“ přiblížil Hampel.

Kvůli obdobnému případu se loni v květnu Grémium majitelů lékáren obrátilo se stížností na zneužití dominantního postavení na trhu i na antimonopolní úřad. Ten podnět v současnosti stále šetří.

Na dotaz Práva, kolik takových stížností přichází, Mlsna odpověděl: „Určité podněty na úřad přicházely a přicházejí. I proto myslím, že je potřeba se na místo šetření individuálních kauz na ten trh podívat celkově. K tomu sektorové šetření slouží, abyste buď potvrdil, nebo vyvrátil to, co si o tom trhu někdo myslí nebo co považuje za kartelové, někdy pseudokartelové dohody nebo systematické selhávání regulátora atd.“