Maláčová: Ženám musíme pomoci s platy i důchody

Agenda je opravdu široká, ale mám výhodu, že jsem doposud zodpovídala za rodinnou politiku a politiku stárnutí. Obě agendy jsou o daních, dávkách, veřejných službách, sociálním a zdravotním systému, školství. Řekla bych, že jestli mě něco mohlo dobře připravit na funkci ministryně, tak je to právě obor rodinné politiky a politiky stárnutí.

Bylo mi to naznačeno. Pan předseda Hamáček si mě pozval, vysvětlil mi situaci a dal mi čas na rozmyšlenou.

Ano, ono to logicky vyplývá ze sledu událostí.

V Česku máme jednu z nejvyšších nerovností v platech a mzdách žen a mužů. Je to 22 procent. U průměrné mzdy to činí přes sedm tisíc Kč měsíčně. To je otázka, kterou musíme dostat na úroveň tripartity. Nerovnost v platech nás posouvá do nerovnosti důchodů.

Ženy se dožívají o pět až šest let déle než muži, jsou tudíž, protože mají nižší penze a poslední roky života stráví samy, víc ohroženy chudobou. Můžeme mluvit o tom, že chudoba ve stáří má v České republice ženskou tvář.

Kvóty jako takové podporuji. Myslím si, že je to osvědčený instrument. Když se v Německu zaváděly kvóty ve vedení firem, tak vznikly doprovodné programy, které řešily zapojení žen do veřejného a pracovního života. Ale není to agenda MPSV. Já se chci soustředit na nerovnosti v platech, mzdách a důchodech.

V první řadě bych chtěla říci, že se klientům H-Systemu stala strašná lidská nespravedlnost. V tuto chvíli zvažujeme, co dál bychom mohli udělat. Je to velmi složitá situace. Je to tak obrovská událost, že by to mělo být i předmětem jednání vlády.

Personální stabilizace bude jedním z nejdůležitějších úkolů. Chybí tu polovina odborných náměstků, ale i mnoho řadových expertů. Nějakou představu mám, v příštích dnech a týdnech se vše bude ujasňovat a doufám, že ministerstvo se nám podaří stabilizovat co nejdříve, protože máme před sebou celou řadu náročných reforem.

Petru Krčálovi jsem spolupráci v poradenském sboru nabídla. Spolupráci s bývalou ministryní v tuto chvíli neplánuji.

Jakmile budu jmenovaná ministryní, tak bych se s odborovými organizacemi chtěla setkat. V červnu napsaly obsáhlý dopis státnímu tajemníkovi. Za hlavní důvod označily způsob, jakým probíhalo zadávání práce. Zaměstnancům chodily úkoly mimo pracovní dobu, třeba v šest ráno nebo v deset večer. Na jejich splnění měli třeba dvacet minut nebo čas od deseti večer do sedmi do rána. I když šlo o poměrně složité věci.

Když budu mluvit ze své zkušenosti, úkolů byly často desítky, a i když jsme je v šibeničním termínu zvládli splnit, tak se potom třeba týdny nic nedělo. Ale probíhaly tu i neustálé audity a kontroly ke všemu, panovala tu základní nedůvěra.

Nemám informace o trestním oznámení, seznámím se s ním, až budu ministryně. Spekulace, které jste psali v Právu, byly na základě informace od bývalého politického náměstka Blašky. Paní Němcová to potom popřela. Trestní oznámení se má týkat sekce, které je můj odbor součástí. Jakmile to bude možné, tak audit, který byl ukončen teprve minulý týden, zveřejníme, a ať si každý udělá obrázek sám. Podle mého názoru a podle názoru odborníků na MPSV tam žádná závažná zjištění nejsou.

Vyjednávání je o argumentech. Ekonomika je ve výborné kondici, naše požadavky jsou dobře odůvodněné. Chceme, aby lidé, kteří pracují, měli podíl na dobrém hospodářském výsledku země. Jsme v situaci, kdy se snažíme zlepšit úroveň sociální politiky po reformách pravicové vlády Petra Nečase (ODS) a exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Myslím, že máme dobrou pozici pro jednání.

Jestli mají plnit důchody svou funkci, tak ekonomové hovoří o tom, že se mají pohybovat na hladině 60 procent mediánové mzdy (pro 1. čtvrtletí 2018 činí medián 25 674 korun), což by při současné hladině bylo 15,5 tisíce. Takže je to částka, ke které bychom měli směřovat.

Je to samozřejmě otázka zdrojů, ale důchody musí chránit před chudobou lidi, kteří celý život pracovali, podíleli se na budování ekonomiky. V současné době panují obavy ze stáří. Dobrá hladina důchodů bude mít nejdůležitější funkci v tom lidem tu obavu ze stáří odebrat.

Po dohodě s panem předsedou Hamáčkem se chci pokusit o to, aby se konala mimořádná schůze Sněmovny dříve, než je 11. září plánovaná řádná schůze, abychom měli včas rozhodnutí Sněmovny a aby zvýšené důchody platily od ledna 2019.

Základní výměra důchodů by se měla zvednout z devíti na deset procent (průměrné mzdy v zemi). Potom máme dva návrhy. Vládní verze je, že by měli dostat tisíc korun navíc všichni důchodci nad 85 let, senátní je, že by tisíc korun měli dostat ti, kteří pobírají důchod 25 let.

V tuto chvíli, hlavně z procesního hlediska, k té vládní verzi.

Začneme schválením té novely. Potom je to předmětem důchodové reformy, která je součástí programového prohlášení. Je to samozřejmě také otázka státních příjmů.

Myslím, že je to technikálie, která bude muset být dobře promyšlena, ale není to samo o sobě důchodová reforma.

Existuje pro ni již pracovní skupina, kterou vytvořil pan premiér. MPSV se do ní samozřejmě aktivně zapojí. Neexistuje důležitější věc, na které musí být co nejširší konsenzus, než je důchodová reforma.

Já osobně se domnívám, že by měla také řešit problematiku důchodů žen. Je velká nespravedlivost, že ženy berou o pětinu nižší důchod, protože často zůstanou doma, aby pečovaly o své děti, a kvůli starosti o rodinu se nemohou vrátit do své původní pozice nebo vezmou hůř kvalifikovanou pozici. To bychom měli systémově vyřešit.

To je jedna z cest. Ale pohybujeme se na velmi tenkém ledě ústavnosti. Musí to být velmi dobře promyšleno. Ale v souvislosti s důchodovou reformou bychom se měli zabývat i systémem dlouhodobé péče. Máme pětinový poměr osob starších 65 let v celkové populaci, nicméně v roce 2030 už to bude čtvrtina a v roce 2050 to bude třetina. V roce 2050 dokonce budeme mít každého desátého obyvatele staršího 85 let. Musíme diskutovat o tom, jak zajistit dlouhodobou péči nad rámec dnešního systému.

Minulá vláda zavedla strop na 65 letech. V tuto chvíli by to nemělo být předmětem diskuse. I když máme výbornou kondici na trhu práce, tak jsou dvě skupiny obyvatelstva, které mají problém se strukturální nezaměstnaností. Jsou to ženy s malými dětmi a skupina obyvatel 55 plus. Pokud mají starší lidé problém se zaměstnaností, tak bych tuto otázku neotevírala.

Podnikové fondy jsou jedna z cest, kterou zmiňuje pan premiér. Stojí za to nechat si v této oblasti vypracovat různé alternativy řešení. Je to fungující věc i v jiných zemích.

Spoření je vždy dobrá a důležitá věc, ale když se podíváme na mzdy a náklady na bydlení v ČR, tak je otázka, jaká část obyvatel je schopná si šetřit na důchod.

Zmiňují se například horníci či personál v oblasti péče. MPSV oblast mapuje, bude důležitá spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, které má k dispozici zdravotnické statistiky. Příprava dobrého technického návrhu je ale otázka alespoň dvou let.

Když to shrnu, u nás je celá debata ohledně stárnutí společnosti redukovaná na důchody. Ale změna, které bude společnost čelit, je širšího rázu. Je to o sociálních službách, výdajích na zdravotnictví, bydlení, bezbariérovosti prostoru, systému dlouhodobé péče, mezigenerační solidaritě. Senioři mají strach z izolace a samoty. Ve strategii se snažíme všechny tyto věci podchytit, zmapovat a navrhnout opatření na příštích pět let tak, aby se společnost na tuto změnu připravila.

Jde zejména o dávky na bydlení. Máme problém s obchodem s chudobou. Chtěla bych začít s kontrolami, aby úředníci byli více v terénu a měli jsme větší přehled. Protože se k tomu ministerstvo pro místní rozvoj nemá, tak bychom chtěli vypracovat cenové mapy, které by nám poskytly vodítko k tomu, jaké ceny jsou za bydlení adekvátní. To by byly první kroky, které bychom podnikli ve spolupráci s místní samosprávou.

To by byla špatná vyjednávací taktika, kdybychom avizovali ústup. (smích) Prosazujeme růst platů 10 procent plošně a 15 procent pro učitele.

Stát má dva nástroje, jak tlačit na růst mezd v celé zemi, a to navýšením minimální mzdy a navýšením platů ve veřejné sféře. Víme, že když roste minimální mzda, tak roste průměrná mzda. Je to výborný způsob ve fungující ekonomice a rekordní zaměstnanosti, jak nechat prospívat všechny občany této země na výborném hospodářském výsledku. Za poctivou práci má být férová mzda.

Pořád máme rezervy na trhu práce. Jsou to matky malých dětí, které by chtěly do práce. Průzkumy říkají, že matky už ročních dětí by chtěly alespoň na částečný úvazek. A potom máme skupinu ve věku nad 55 let, která má problém se strukturální nezaměstnaností.

Ve vládním prohlášení jsme navrhli zavést takzvané sdílené pracovní místo, kdy například dopoledne pracuje matka na rodičovské dovolené, odpoledne senior. To funguje např. na Slovensku.

Chtěli bychom zavést systém národního financování dětských skupin. Již dnes jsou úspěšné. Máme zhruba 800 dětských skupin a prosazuje se trend, že skupiny zakládají zaměstnavatelé, aby nalákali zaměstnance. Hovořím o tom z vlastní zkušenosti, i my máme na MPSV tři dětské skupiny a výborně to funguje.

Nemyslím si, že to bylo správné, a co mě překvapilo, bylo, že se to zrušilo bez alternativního řešení. Tak by stát neměl postupovat. Dnes je problém získat místo ve školce pro tříleté dítě, i když už tento rok by měla platit garance.

Soukromé školky jsou strašně drahé, vycházejí v průměru na 8 až 12 tisíc korun, pro většinu rodin je to nedostupné. Navrhneme systém národního financování dětských skupin a mikrojeslí, aby vznikla nabídka služeb a rodiče si mohli vybírat. Chceme také zvednout rodičovský příspěvek.

Programové prohlášení říká 300 tisíc, ale protože jsme chtěli navýšit rodičovský příspěvek co nejdříve, zvolili jsme dvoufázový postup. Příští rok navýšíme na 260 tisíc a poté na 300 tisíc korun.

Cílem je, aby děti, které mají nezodpovědného rodiče, se kvůli výpadkům placení alimentů nepropadaly do chudoby. Pracujeme s návrhem, který byl vypracován za paní exministryně Marksové, a chceme spolupracovat i s ministerstvem spravedlnosti.

Dokud nebude spolehlivý příjem pro dítě od rodiče.

Ne, my se potkali v Bruselu, kde jsme oba pracovali.

Když jsem dostala nabídku, tak první, co jsem udělala, bylo, že jsem zavolala svému manželovi. Bez jeho podpory bych ji nepřijala.

Já myslím, že za dobře odvedenou práci by se mělo chválit.