Maláčová: Ošetřovné mají rodiče dostávat po celou dobu distanční výuky

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pro tento případ navrhuje úpravu ošetřovného pro rodiče žáků, kteří se ocitnou v karanténě. Zatím ve vládě neuspěla.

Návrh na úpravu ošetřovného je na ministerstvu připravený už od minulého týdne. Pro případ, že by se školáci museli kvůli šíření koronavirové nákazy zase učit na dálku, Maláčová navrhuje, aby rodiče dětí do 13 let pobírali dávku po celou dobu distanční výuky. Dostávat by měli 60 procent základu výdělku.

Stát doplácel kvůli zavřeným školám a školkám mimořádně ošetřovné lidem s dětmi až do 13 let už na jaře, a to do konce června. Za březen to ještě bylo standardních 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna až do konce června pak už 80 procent.

Nyní mohou zaměstnanci ošetřovné čerpat podle původních zákonných pravidel, tedy na dítě pouze do deseti let věku a nejvýš na devět kalendářních dnů. Samoživitelé ho mohou pobírat až 16 dnů. Dávka činí 60 procent základu příjmu. Karanténa v souvislosti s koronavirem má přitom od 1. září nově trvat deset dní namísto dosavadních čtrnácti.

Školáci a učitelé se mají do škol vrátit jako obvykle 1. září. Pokud by se někde objevila nákaza, omezení už nemají být plošná, ale jen místní. Děti by se začaly učit na dálku tehdy, kdyby víc než polovina žáků ze třídy zůstala v karanténě. Výuka v ostatních třídách by měla pokračovat dál.

„Pokud bude distanční výuka, je logické, že rodiče potřebují ošetřovné nad rámec devíti dnů. Návrh máme hotový. V tuto chvíli je ale situace zablokovaná na úrovni vlády,“ uvedla včera po jednání s odbory Maláčová.

Ministryně míní, že úprava ošetřovného, aby se poskytovalo po celou dobu výuky na dálku a na školáky až do 13 let, potřeba bude.

V koalici se však o tom ještě povede debata. „Otázka změny ošetřovného je předčasná, protože zatím ještě není úplně jasné, jak bude výuka na začátku nového školního roku probíhat,“ sdělila Právu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

„Pokud by ale distanční výuka probíhala krátkodobě a týkala by se jen některých lokalit, nebo dokonce vybraných škol, pak určitě návrhům na prodlužování standardní doby poskytování dávky a zvyšování ošetřovného nad 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den nakloněna nebudu,“ dodala.

Živnostníci na ošetřovné nemají ze zákona nárok, ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ale na jaře poskytlo podporu i jim. Do konce března dostávaly OSVČ s dětmi mladšími 13 let za každý den 424 Kč, od dubna pak 500 Kč. V případě zhoršené situace ve školách by stát podle mluvčí MPO Štěpánky Filipové nenechal živnostníky ve štychu ani tentokrát. „Určitě by se hledal spravedlivý způsob řešení na úrovni vlády,“ řekla včera Právu.

Za dobu trvání mimořádných opatření Česká správa sociálního zabezpečení do konce června zaevidovala 312 738 žádostí zaměstnanců o ošetřovné z důvodu uzavření školských zařízení.

O ošetřovné mělo každý měsíc zájem také kolem 70 tisíc podnikatelů. Ministerstvo financí koncem června uvedlo, že prodloužení a zvýšení ošetřovného u zaměstnanců a ošetřovné OSVČ vyšly stát celkem na 15,4 miliardy Kč.

Jen na ošetřovné u zaměstnanců se letos ve druhém čtvrtletí, kdy zůstaly zavřené školy, většina školek či stacionáře, vydalo zhruba sedm miliard. Je to zhruba 15krát víc než za 2. čtvrtletí minulého roku.

Systém nemocenského pojištění, z něhož se vedle ošetřovného platí i nemocenská, mateřská či otcovská, se letos dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard.