Článek
„Odbory požadují nárůst minimální mzdy na 15 tisíc, tedy o 1650 korun víc. Za ministerstvo práce a sociálních věcí říkám, že aby lidé pokryli své náklady, minimální hranice navýšení je deset procent. S odbory se tak lišíme o 300 korun,” uvedla na tiskové konferenci po jednání Maláčová.
Zvýšení minimální mzdy požadují odbory i Maláčová společně se zvýšením platů ve veřejné správě a ve službách. Ani tam se ale stále neshodnou. Zatímco odbory požadují růst o osm procent, Maláčová navrhuje zvýšení pouze o 5,2 procenta.
„Naše požadavky rozhodně nejsou nad rámec státního rozpočtu. To, že se mezitím rozdalo 18 miliard navíc, není naše vina,” řekl po jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory: 5,2 procenta nestačí
„Pět procent pro nás v těch nejnižších kategoriích není akceptovatelné,“ řekl na tiskové konferenci předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a dodal, že odboráři jsou ochotní hledat kompromis, minimální mzdu ale chtějí řešit společně s nárůstem platů.
Podle odborů jde o celý balíček, kde je minimální mzda, růst platů i mechanismus rozdělení peněz.
„V tuto chvíli není žádný kompromis,“ dodal Středula na dotaz, zda by odbory přistoupily na navýšení platů o 5,2 procenta, jak to navrhuje Maláčová.
Pro učitele a zdravotníky ještě víc
Zvýšení platů ještě o vyšší částky chtějí pro učitele, a to až o 15 procent, dále pro zdravotníky a neučitelské profese o deset procent.
Jejich požadavky se ale značně liší od plánů ministryně financí. Schillerová v rámci chystaného rozpočtu na rok 2020 počítala původně s nárůstem o dvě procenta, kvůli zvyšující se inflaci nakonec zmínila nárůst o jedno procento vyšší. Platy učitelů by se podle ní měly zvýšit o 10 procent.
Všechny ještě čeká společné jednání a následně se bude definitivní podobou rozpočtu 16. zaří zabývat vláda, a to za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana. Do Poslanecké sněmovny ho pak kabinet musí odeslat do 30. září.