Článek
Vystudovala jste zemědělské inženýrství na Mendelově univerzitě v Brně a právo na Panevropské vysoké škole v Bratislavě, která u nás nemá moc dobrou pověst. Nepovažujete své vzdělání za určitý hendikep při nástupu na resort spravedlnosti?
Právnické myšlení a přehled mám. Ministr spravedlnosti nemá přesvědčovat o právním názoru k jednotlivým věcem, ale tvořit podmínky pro fungování ministerstva. Nevnímám to jako hendikep, protože vím, jakým způsobem jsem studovala a kolik času jsem tomu věnovala. Samozřejmě mi ale není příjemné zpochybňování mého vzdělání, to by nebylo nikomu. Obzvlášť když jsem končila s červeným diplomem a s prospěchovým stipendiem, tak je to věc, která mě spíš mrzí, tento hon.
V posledních dnech to média probírala podrobně, například vaši diplomovou práci z Mendelovy univerzity týkající se chovu králíků.
Ano. Ale také jsem dělala (v Bratislavě – pozn. red.) diplomku na téma „úprava rodičovských práv k nezletilému dítěti na dobu po rozvodu“. Týkalo se to úpravy rodinného práva, jakým způsobem se řeší situace dětí po rozvodu, což znamená úprava výchovy a výživy, svěření dětí do péče a podobně
Právě kvůli této diplomové práci ale nyní podle serveru iRozhlas čelíte podezření z plagiátorství. Prý jste četné pasáže opsala, v jednom případě dokonce i se stejnými chybami ve větě. Jak je to možné a můžete to vysvětlit?
V roce 2011, kdy jsem diplomovou práci odevzdala, prošla, pokud si dobře vzpomínám, stejně jako všechny ostatní, testem na odhalování plagiátů. Zcela bez problémů samozřejmě, protože jsem své diplomové práci věnovala spoustu času a úsilí.
Pasáže, které jsem v rámci povolených regulí citovala, nepřekračují povolenou mez. Navíc byla má práce ohodnocena známkou A, a stejně tak za A jsem ji obhájila.
Pokud tedy máte jakékoli pochybnosti, obraťte se na oponenta, který toto hodnocení schválil.
Jak na to budete nyní veřejně reagovat? Neobáváte se, že kvůli tomu můžete být jako ministryně spravedlnosti neprůchodná?
Neobávám se ničeho, protože tyto útoky se daly očekávat. Za svou diplomovou prací si stojím, takže není o čem dál mluvit.
Kdyby se podezření potvrdila, rezignujete?
Neumím si představit, jak by se mohlo toto nesmyslné podezření potvrdit. Povolenou mez jsem nepřekročila a znovu opakuji, že si za svou diplomovou prací stojím. Proto je zbytečné uvažovat o čemkoli dalším.
Je pravda, že jste v minulosti každý den dojížděla do slovenské advokátní kanceláře vzdálené od vašeho bydliště 300 kilometrů, protože to bylo v popisu vaší práce koncipientky? V té době jste přitom již pracovala jako zastupitelka na místní radnici v Lelekovicích na jihu Moravy. Jak to tedy bylo?
Ale já jsem nedojížděla každý den. Když bylo potřeba, v místě koncipientské praxe jsem zůstávala. Navíc s prací v zastupitelstvu se má praxe v advokátní kanceláři bez problémů skloubit dala. Byla jsem zastupitelkou bez dalších funkcí, navíc v opozici, a zasedání jsme mívali cca jedenkrát měsíčně. Teď pracuji 200 kilometrů od svého bydliště a nikoho to nepobuřuje. Správné odpovědi jsou ty nejjednodušší. Mrzí mě proto, že touha po mojí diskreditaci je až tak silná.
Taťána Malá na Pražském hradě při jmenování ministryní spravedlnosti
Už téměř proslulý je váš kontroverzní výrok o tom, že stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo by bylo možné odložit o čtyři roky do konce jeho poslaneckého mandátu. Můžete mi to vysvětlit?
Už bych to takhle nikdy neřekla. Mě jenom nenapadlo, že to vyvolá takové reakce. Chtěla jsem otevřít úplně jinou debatu, a to na téma poslanecké imunity. K čemu tady vlastně je a proč ji tady máme. Místo toho jsem dostala nálepku obhájkyně Babiše.
Ano, jste označována za „ministryni obrany Babiše“.
No, to je super. Radši už to nečtu. Ale je to prostě o tom, že i když se to nemusí veřejnosti a médiím líbit, ten institut imunity tady kvůli něčemu je. Ale to vyjádření bylo prostě nešťastné.
Už byste ho znovu neřekla?
Ne, takhle už bych to nikdy neřekla. Vím, že se k tomu pořád všichni vracejí, ale dnes už je to bezpředmětné.
Není. Může se totiž stát, že po nástupu do funkce obdržíte řadu podání a žádosti různých obviněných, obžalovaných či dlužníků, otců a matek, kteří budou na základě vašeho výroku žádat odložení svých kauz také o čtyři roky. Nebojíte se, že se vám to vrátí jako bumerang?
Budu to muset asi vysvětlovat a odpovídat jim, ale znovu říkám, že jsem to řekla v souvislosti s imunitou a v rámci mandátového a imunitního výboru, jehož jsem byla členkou. Vím, že to je třaskavé téma, že jsem se nevyjádřila šťastně, ale prostě je to už bezpředmětné.
Objevily se názory, že když usednete do křesla ministryně, kauzu Čapí hnízdo zametete pod stůl.
Opravdu bych chtěla vyloučit vůbec nějaké diskuse o tom, že ministr spravedlnosti je schopen ovlivňovat takovéto kauzy. Máme tady nezávislé soudy, nezávislou justici a je potřeba to kategoricky vyloučit. Náš právní řád to řeší, aby systém řízení proběhl nezávisle a nikdo do něj nemohl zasahovat.
Můžete do toho ale zasáhnout návrhem na odvolání šéfů Městského státního zastupitelství v Praze, které kauzu dozoruje, nadřízené vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové nebo nejvyššího žalobce Pavla Zemana.
Vylučuji, že bych chtěla jakkoli ovlivňovat proces kauzy Čapí hnízdo a nezávislost dozoru či dohledu nad ním, tedy práci státních zastupitelství.
Můžete se tedy vyjádřit k tvrzení, že máte bránit Andreje Babiše?
Naprosto odmítám, že bych byla nějakou osobou bránící pana premiéra. Loajalita není sprosté slovo. Jen strana nebo hnutí, které je konzistentní a vystupuje jednotně, může být úspěšné. To ale neznamená, že neprobíhá diskuse a výměna názorů, jen prostě probíhá tam, kde probíhat má – uvnitř hnutí nebo strany, nikoli před médii.
Taťána Malá
Není vaše krátká profesní minulost související s právem a resortem justice překážkou?
Já si právě myslím, že tohle zrovna může být i trochu výhoda, že člověk není zatížen zkušeností jen z jedné odborné skupiny a že se můžu na ty věci dívat s trochu větším odstupem.
Premiér na vaši adresu uvedl něco v tom smyslu, že by teď bylo dobré mlčet a víc pracovat a naslouchat.
Bylo to interpretováno médii tak, že radši nemám vůbec mluvit. Ale myslím si, že vím naprosto přesně, co tím chtěl říct. A to je věc, o které ví, že ji může ode mě očekávat. Opravdu chci naslouchat, co je potřeba udělat, kde jsou ty problémy, a ty věci pak řešit. Nikdy nebudu vystupovat jako mistr světa, který všechno ví, všechno zažil a má patent na rozum, nejsem ten typ člověka. Je jasné, že mediální tlak na mě bude obrovský a budu si muset dávat pozor na to, co řeknu. Protože cokoli řeknu špatně, tak očekávám, že za to dostanu pořádně za uši.
Jak na vás jako na kandidátku na ministryni spravedlnosti premiér Babiš přišel?
To je spíš otázka na něj. Ví, že se nebojím práce, že ráda komunikuju a diskutuju, že jsem týmový hráč. Dělali jsme spolu několik volebních kampaní a v té době spolu často diskutovali a polemizovali o různých věcech. A to si myslím, že umí ocenit. Mám v médiích nálepku jeho věčné obhájkyně, ale opravdu mu umím říct, když mám na věc jiný názor.
Slyšel jsem, že možní kandidáti na tento post, tedy vy, současný náměstek na ministerstvu spravedlnosti Jeroným Tejc a bývalý šéf Legislativní rady vlády Petr Mlsna, měli předložit své koncepce vedení resortu a že právě ta vaše premiéra nejvíc zaujala. Je to pravda?
To nevím, ta hodnocení mi neříkal, že bych slyšela, že jsem předložila úplně nejlepší koncepci. Ale já jsem si na ní opravdu dala záležet, věnovala jsem se tomu, konzultovala to s mnoha odborníky.
A co jsou zásadní body té koncepce?
Priority jsou jasné. Udělat takové kroky, které povedou co nejrychleji k pozitivním změnám v praxi. Udělat chci maximum pro zrychlení soudního řízení a vymahatelnost práva. Vím, že už je to evergreen, ale jde o věc, na které je potřeba pracovat. Chtěla bych také vytvořit přehledný dokument celkové ucelené koncepce resortu. A k tomu nějaký plán investic ministerstva. Další věcí, kterou považuju za zásadní, byť to zní banálně, je opravdu intenzivní komunikace se všemi profesními skupinami, které spadají pod ministerstvo spravedlnosti. Ať jsou to státní zástupci, soudci, advokáti, znalci, mediátoři.
Hovoříte o profesních skupinách. Nemáte obavy z jednání s nimi a jejich autoritami? Protože, co si budeme nalhávat, spousta lidí o vás hovoří jako o mladé, nezkušené kandidátce, bez jakékoli kvalifikace na tu funkci. Dokonce vaši nominaci považují za výsměch. Myslíte, že budete mít jejich respekt? Nebo jak si ho chcete získat?
Určitě je to věc, která nebude snadná. Opravdu k té pozici přístupuji se vší pokorou a není mojí ambicí přesvědčovat tyto autority o tom, že vím víc než oni. To v žádném případě. Říkám, že ministr spravedlnosti se má snažit tvořit těmto skupinám podmínky a má jim naslouchat. A samozřejmě je chci přesvědčit prací a ne slovy. Jsem připravená se tomu maximálně věnovat a přeju si jen jedno, aby mi prostě dali šanci.
Už jste s některou z těch justičních špiček ještě před svou kandidaturou jednala anebo s nimi v minulosti hovořila?
Ano, v minulosti jsem s některými mluvila, ale s vaším dovolením teď nechci říkat, kdo to byl. Myslím ale, že ta atmosféra byla vždycky velmi přátelská, otevřená a já jsem se zatím nikdy nesetkala s někým, kdo by mnou nějakým způsobem opovrhoval nebo mi dával najevo, že se se mnou nechce bavit.
Zhruba dva roky jste náměstkyní hejtmana, poslankyní jste několik měsíců. Není to příliš málo na to nastoupit na takový post, nebo spíš příliš brzo? Ve vysoké politice jste přece jen krátce. Neobáváte se toho, že jste nezkušená a vysokou politikou téměř nepolíbená?
Jak už jsem říkala, přistupuju k tomu se vší pokorou. Myslím si, že je v životě hrozně těžké odhadnout ten okamžik, kdy je ten správný čas. Já si myslím, že je teď, a uvidíme. Mám doma podmínky, podporu manžela a věřím, že to půjde.
Kromě ministryne spravedlnosti jste se zároveň stala i šéfkou Legislativní rady vlády, což je odborná funkce, pod kterou spadá veškerá zásadní legislativa určující směřování státu. Cítíte se na to dostatečně erudovaná?
Ministr spravedlnosti je předsedou Legislativní rady vlády, řídí ji, ale má tam kolem sebe odborníky, kteří řeší ty konkrétní věci. Ale to už je věc, kterou jsem říkala v souvislosti s ministerstvem spravedlnosti. Ministr se musí obklopit týmem odborníků na jednotlivé oblasti a pak to může zvládnout. Ale nalhávat si tady, že rozumí všemu, co se v Legislativní radě vlády projednává, tak to prostě není. Tam fungují různé pracovní skupiny, které připravují jednotlivá stanoviska ke konkrétním věcem.
Když jste hovořila o potřebě obklopit se odborníky, počítáte s těmi stávajícími na ministerstvu, nebo si přivedete nové lidi?
Nejdřív se seznámím do hloubky s chodem ministerstva, s prací kolegů, a teprve pak se budu vyjadřovat k eventuálním personálním změnám. Ale obecně nejsem zastáncem pořekadla, že nové koště dobře mete. Ráda pracuju v kolektivu a zkušenosti lidí, kteří tam dnes jsou, určitě uvítám.
Takže se nechystáte na úřad naběhnout a dělat čistky?
V žádném případě.
A co další z původních kandidátů na ministerské křeslo a váš nynější náměstek Tejc? Bavili jste se o tom, zda budete nadále spolupracovat?
Ano, bavili. Mám zájem o spolupráci s ním a věřím, že budeme fungovat jako úspěšný a dobrý tým a že se budeme vzájemně doplňovat. Vážím si ho a věřím, že ta spolupráce může dobře fungovat.
Jaké konkrétní zákony je potřeba za ty tři roky připravit a prosadit?
Je to novela zákona o státním zastupitelství, zákon o znalcích, nový trestní řád, civilní řád soudní. Je toho strašně moc a nevím, jestli je reálné je všechny za tři roky stihnout.
Palčivé a letité téma je zákon o státním zastupitelství.
To bude náročná věc. Ale to, že je potřeba tu situaci řešit, je nesporné, a budu se tomu určitě věnovat.
Slyšel jsem názory některých odborníků, zda by nebylo lepší všechny dosavadní neúspěšné návrhy tohoto zákona vyhodit a začít ho psát od nuly. Co myslíte?
Tato alternativa tady byla, ale opravdu uvidíme. Chci si to nejdřív analyzovat a pobavit se s odborníky na danou problematiku, a teprve pak navrhnout řešení.
Za jeden z důležitých zákonů jste zmínila ten insolvenční. Je pravda, že jste se v minulosti dvakrát neúspěšně pokoušela stát se insolvenční správkyní?
Ano, je to pravda. Ty zkoušky jsme podcenila, protože jsem byla pracovně velmi vytížená, ale bylo mi líto nechat ty termíny propadnout, takže jsem tam prostě šla. Ale je to veřejně známá věc, že nejsem insolvenční správkyně a tu zkoušku nemám. Je to poučení do života, ne vždy člověk dotáhne vše, co by chtěl, ale nevidím na tom nic špatného.
Pak je tam ještě ale, jestli nebude vypadat divně, že člověk, který neuspěl u zkoušek na insolvenčního správce, chce předkládat nějaký legislativní návrh v této oblasti?
Nemyslím si to. Na tom ministerstvu ale podle mě nemá nikdo zkoušku insolvenčního správce. Kdybych na tu zkoušku vůbec nešla a překládala to, tak to vůbec nevadí? Rozumíte té logice?
V této souvislosti se také hovořilo o vašem možném střetu zájmů.
(Bývalý ministr spravedlnosti) Pavel Blažek byl insolvenční správce, byl advokát a jeho žena exekutorka a o střetu zájmů se tady vůbec nemluvilo. Trochu si myslím, že kdo chce psa bít, tak si hůl vždycky najde. Znovu říkám, že chci přesvědčovat činy a ne slovy a vysvětlováním toho, co, proč a kdy jsem dělala anebo nedělala.