Majitelé novostaveb byli dvakrát vyplaveni. Počkejte na třetí povodeň, řekl úřad

Ačkoli už od zářijových povodní uplynulo čtvrt roku, u domu Marie Jirkové stojí pořád opřená čtyřicítka pytlů s pískem. Bylo jí doporučeno mít je po ruce, kdyby se voda ženoucí se z kopce znova slila v říčku a prohnala se pozemky majitelů.

„Za pytle s pískem jsme rádi, protože momentálně je to jediné opatření obce, které nás provizorně chrání před budoucími erozními povodněmi,“ řekla Jirková.

Sousedé si zahrady oddělili zděnými okrasnými betonovými ploty, když se ale v září voda prohnala podruhé, museli plotové díly rozebrat, protože bytelný plot působil jako přehrada a voda neodtékala. I proto má paní Jirková poslední díl do skládačky stále položený vedle. Není totiž jisté, kdy si tudy bude voda opět razit cestu.

„Jestliže obec schválila územní plán, předpokládám, že je vše v pořádku a že je to vhodná lokalita pro stavbu rodinného domu. Když si bývalá majitelka prosadila, že se její pozemky začlení do územního plánu, měla obec řešit odvodnění, svůj díl viny na tom nese taktéž Státní pozemkový úřad v Chrudimi a Stavební odbor Městského úřadu v Chrasti, pod které Bítovany patří, jelikož nový územní plán obce nepřipomínkovaly,“ řekla Jirková.

Současná starostka teď musí nelehkou situaci řešit.

„Domnívám se, že předchozí vedení obce pochybilo, když zaneslo pozemky do územního pánu jako parcely pro bydlení. Na druhou stranu se však nikdo ze stavebníků nepřišel před začátkem stavby informovat, jaký pozemek kupují,“ řekla starostka Bítovan Lenka Peřinová (Nezávislá). Pozemky prodávala bývalá místostarostka obce. Při povodních řekla novým obyvatelům, že si na louku pod svahem chodili pouštět lodičky.

Řešení celá situace má – takzvané komplexní pozemkové úpravy, které umožní směnit pozemky soukromých majitelů tak, aby pole přešlo do rukou státu. Bude to však trvat několik let.

Do celé věci chce samozřejmě mluvit také zemědělské družstvo Milza, které na poli hospodaří. Případné stavební zásahy si v současné době nepřeje. Jednak není vlastníkem pozemků, těch je hodně a majitelům vyplácí pachtovné, navíc by mělo menší výnos – a tím i menší zisky nebo dotace.

„I farma se snaží problém řešit. Určitě tam nikdy nepěstovala kukuřici, teď tam nasadili vojtěšku, tedy protierozní rostlinu. Pozemkový úřad nám právě nyní potvrdil, že naši žádost komplexních pozemkových úprav v naší obci vyhodnotil jako odůvodněnou a přibližně na podzim příštího roku budou komplexní pozemkové úpravy zahájeny. Obec stejně jako pozemkový úřad má pozemky, které může nabídnout výměnou. Zatím to vypadá, že by vlastníci s výměnou souhlasili. Po směně by ve svahu mohly vzniknout úpravy – jako například příkop či osázení stromů a vytvoření remízů –, které pomohou lepšímu vsakování vody,“ uvedla starostka.

Hned ale dodala, že je nastartovaný proces během na dlouhou trať, který bude trvat roky. V lepším případě 4–5 let, v horším i deset.

Státní pozemkový úřad odmítl erozní událost o loňských Vánocích zanést do Monitoringu eroze. Ten slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování erozních událostí. Je zcela zásadní pro ochranu půdy před erozemi a následně i ochranu rodinných domů před povodněmi. Pokud dojde k opakované erozní události, což je událost, ke které dojde na stejném místě minimálně dvakrát, avšak mimo rámec jednoho osevu, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu uložit zemědělci opatření na zamezení eroze.

Protože Státní pozemkový úřad nahlášené neuznal, nebude se vánoční eroze počítat. „Státní pozemkový úřad měl přitom hlášení do tří dnů zdokumentovat v terénu, což neučinil,“ sdělila Jirková.

V září byli majitelé novostaveb vyplaveni podruhé. Kdyby vánoční eroze byla zaznamenána v Monitoringu eroze, jednalo by se o opakovanou erozní událost a orgán ochrany zemědělského fondu by už mohl uložit hospodařícímu zemědělci povinnost dodržovat protierozní opatření. Jenomže zářijová eroze se počítá jako první událost, a tak majitelé musejí čekat, až je vyplaví podruhé, vlastně už potřetí.

„Na poli vlastní pozemky také stát, přičemž tyto pozemky spravuje Státní pozemkový úřad, který je propachtovává zemědělskému družstvu. Novostavby tak byly zaplaveny také bahnem z pozemků státu. Stát by měl na svých pozemcích důsledně vymáhat dodržování protierozních opatření a jít příkladem i ostatním vlastníkům, aby nedocházelo k degradaci půdy a následným škodám způsobenými záplavami v intravilánech obcí,“ pokračovala Jirková.

Z postižených zahrad hasiči v září tři dny a tři noci odčerpávali vodu, aby se nedostala do domů. O tlaku vodu svědčí narušená jímka, zdemolovaná část plotu, poškozený byl i nájezd na pozemek.

Jelikož nebyli majitelé vyplaveni poprvé, začala si Jirková hledat informace, které by pomohly najít řešení. Přes web Živá půda se dozvěděla o možnosti hlášení erozních událostí, kde vlastníkům zemědělských pozemků radí, jak na jejich správu.

„Nikdo pořádně neví, že Státní pozemkový úřad monitoruje eroze. Těch si ale někdo musí všimnout, moc se neví, že se toto děje, navíc je třeba vyhledat jméno konkrétního pracovníka. My lidem hlášení erozí zjednodušujeme pomocí formuláře a pomáháme jim. V Bítovanech se pole svažuje směrem k výstavbě. Tady se evidentně neudělalo vše, jak se má už při přípravě stavebních parcel. Když voda z dešťů nevsákne, vždy skončí v novostavbách. Mělo se ošéfovat, kam se stáhnou vody z pole,“ vysvětlil poradce pro vlastníky půdy Martin Smetana z Nadace Partnerství.

Optimální by podle něj bylo změnit hospodaření na poli, aby voda byla schopná vsáknout do půdy.

„Za zahradami by se měl vyčlenit pozemek státu nebo obce, který tam teď není, a tam udělat krajinářské opatření, jako je zasakovací travnatý příkop nebo suchý poldr, aby voda nepokračovala k domům, ale vsákla, zadržela se nebo odvedla pryč na místo, kde nebude páchat škody,“ doplnil Smetana.

Pole má však mnoho vlastníků, takže je složité domluvit se na změně hospodaření. Vsakování vody ovlivňuje nejen to, jaké plodiny se na poli pěstují, ale také samotný způsob hospodaření. Půda po orbě hůře zadržuje vodu. Zemědělcům, kteří od ní upustili a dál pěstují bez orby, eroze vymizela. Smetana radí mezi dvěma tržními plodinami pěstovat meziplodiny, což jsou rostliny, které mají rychlý vývoj a dokážou vytvořit vegetační kryt, který pomáhá zasakování vody. Další možností je přeměnit pole na louku.

„Je to o změně myšlení, spousta zemědělců si nedokáže představit, že by neorali. Když ale toto dogma překonali, během jednoho roku se přesvědčili, že je to cesta, jak zamezit erozi. Od té doby, co neořou, už problémy s erozí nemají,“ říká Smetana. V současnosti už podle něj není problém díky dotacím výhodně koupit techniku, která jim pomůže, ale mnoho farmářů lpí na tradicích.

Lidé z novostaveb chtěli aspoň za pozemky vykopat na vlastní náklady příkop, to ale nemohou, takže alespoň zvedli betonové základy svých plotů, aby vodu nasměrovali jinam.

„Jsme bezmocní, musíme se jen dívat, jak nám v budoucnu přes pozemek opět povalí voda. Mnozí z nás, povodněmi postižených, z toho nespí, bojí se odjet i na dovolenou, kdyby náhle začalo pršet. Mrzí nás, že nejsme v hledáčku priorit obce ani Státního pozemkového úřadu. Jak nám bylo sděleno, prioritou je pro obec vybudování kanalizace a komplexní pozemkové úpravy jsou během na několikaletou trať. Okamžité řešení v podobě vybudování odvodnění pozemků obec zamítla, musí se řešit komplexně, takže každý větší déšť nás v budoucnu opět vyplaví. Osobně si myslím, že by obec měla urychleně jednat se zemědělským družstvem a krajinářem ohledně změny hospodaření na poli, které nás pravidelně zaplavuje, taktéž by se někdo měl zabývat vývěry vody na vrcholu pole, laxnost Státního pozemkového úřadu je bezprecedentní,“ uvedla Marie Jirková.

Starostka se ale brání s tím, že se obec snaží lidem pomoci. Tou největší bude za několik let směna pozemků. „Věřte, že se tímto problémem intenzivně zabýváme. Nemůžeme ale pole z našeho rozpočtu vykoupit. Čeká nás nová kanalizace, zadlužíme se na mnoho let,“ uzavřela Peřinová.