Mají školníky zajistit obce? Přílepek horkou jehlou dráždí část starostů

Ministr starostům vysvětloval, že obce mnohem lépe dokážou určit, kolik zaměstnanců a jak velký rozsah služeb mají školám zabezpečit. Přitom by si měly přilepšit do rozpočtu, protože peníze, které dosud plynuly školám na provozní zaměstnance, budou směřovat přímo jim. Ředitel by se věnoval zejména učitelům a vzdělávacím cílům. Změna by měla přispět k tomu, že starostové začnou provoz škol více propojovat, díky čemuž by zbylo v radniční kase více peněz.

Reforma, kterou vláda představila nedávno a má platit od příštího září, však budí nedůvěru.

„Vaše prezentace mě utvrdila, že se vůbec neshodujeme. Myslím si, že není starosta, který by věřil tomu, že by se tak dalo v obci ušetřit. Ono to vypadá pěkně, ale všichni nepedagogičtí pracovníci jsou hrubě podhodnocení,“ namítl starosta Luhačovic Marian Ležák.

„První, co ředitelé udělají, je, že zajdou na obec a řeknou, že potřebují přidat 30 až 40 procent do rozpočtu, nebo jim kuchařky a uklízečky odejdou. Mám z toho pocit, že dojde k nabourání celého školského systému,“ řekl.

Podle něj jsou provozní pracovníci nedílnou součástí celé školy a mají být pod vedením ředitele coby manažera celého objektu. „Na dvě stě starostů Zlínského kraje, kteří byli na zasedání, to odmítlo. Není to projednané a je to šité horkou jehlou,“ zdůraznil Ležák.

Bek připomněl, že peníze, které už nyní ministerstvo školství posílá na nepedagogické pracovníky, mají být prostřednictvím úpravy rozpočtového určení daní přesměrovány do obecních rozpočtů v plném objemu. Dokonce by jich mělo oproti letošku přibýt. Kromě toho by se obce měly začít starat i o další výdaje jako jsou pomůcky či zájezdy. A o to víc peněz by měly dostat.

„Řada starostů si dokáže představit, že něco ušetří. Ano, je to v každé škole jinak, ale to se snažíme doladit. Ovšem systém, který navrhujeme, odpovídá mnoha okolním zemím, třeba Německu,“ poznamenal Bek.

Dodal, že v lednu budou mít starostové k dispozici na webu kalkulačku, kde si mohou ověřit, s jakými penězi počítat. Financování nepedagogických pracovníků se totiž liší podle počtu dětí a tříd. Připustil, že se na změnách pracuje ve „svižném“ tempu.

„Byla by to novelizace školského zákona a s ní související změna rozpočtového určení daní. Nosičem by byla změna školského zákona, která by v prvním čtení měla být projednána ještě v prosinci,“ řekl Bek. Pozměňovací návrh bez připomínkového řízení předloží poslanci.

Zjitřené debaty se kvůli nejasné situaci vedly i v kuloárech. Ležák totiž mimo jiné vyhlásil, že rozhodnutí rady Svazu měst a obcí by se mělo změnit, protože pro mnohé členy byl návrh úplná novinka.

Ve čtvrtek se rada svazu usnesla, že záměr podporuje, ale až od roku 2026. Vláda však trvá na tom, že k převodu dojde od školního roku 2025/26, aby ředitelé věděli, jaké úvazky mohou rozpočítat.

„Emoce jsou dány tou nejistotou, ale až bude k dispozici kalkulačka a více informací, opadnou,“ řekl Novinkám senátor a šéf komise Svazu měst a obcí David Šimek (KDU-ČSL).