Mají povinně učit víc hodin? Učitelé se bouří

Návrh, o němž minulý týden v neděli informovala Česká televize, kantory nadzdvihl ze židle.

V současnosti například v základních školách činí takzvaná přímá pedagogická činnost 22 hodin týdně. Pokud by se navýšila o hodinu až pět, ušetřil by stát podle České televize 2,7 až 11,5 miliardy korun.

Koaliční zástupci mají návrh za předčasný, ale učitele už představa většího zatížení pobouřila.

„Je to absolutně nepřijatelné. A důvod k tomu, že bych udělala leccos, abych to zastavila,“ řekla v pondělí Právu předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Spíš bychom měli učitelům dát čas vyrovnávat se se změnami ve školství, které jsou fakt turbulentní, než jim přidávat práci,“ dodala.

Ocenila, že se předchozí vládě ANO a ČSSD podařilo navýšit platy kantorů na důstojnou úroveň, čímž se zvedla atraktivnost a důstojnost povolání.

„Ale když budeme jedním dechem říkat, že učitel může učit 27 hodin, tak půjde dolů kvalita. Ano, vypadá to elegantně, že ušetříme a že omezíme problém s nedostatkem učitelů, ale na kvalitě výuky se to odrazí,“ podotkla Mazancová.

Připustila, že podobné návrhy bývají inspirovány okolními zeměmi, kde je přímá pedagogická činnost vyšší, jenže podmínky práce učitele tam jsou podle ní úplně jiné.

Stejně to vidí šéf odborů František Dobšík. „Srovnáním se zeměmi OECD se oháněl i ministr školství Ivan Pilip, když v 90. letech počet hodin navýšil o hodinu. Pak se to velmi rychle vracelo zpátky,“ připomněl.

Podle něj mezinárodní porovnání pokulhává, protože někde se učí i méně hodin, jinde zase působí více asistentů a kantoři mají k dispozici servis na přípravu hodin či méně administrativy.

Dobšík upozornil, že učitelé ovšem mají pracovní dobu 40 hodin týdně. „Během ní máme například vykonávat indi­viduální práci s dětmi. Nyní se i mění obsah výuky a má se zavést slovní hodnocení. To také zabere daleko více času než udělit známku,“ poukázal Dobšík.

Návrh na více učebních hodin je podle něj nesmysl. „Zbytečně se tím školy a lidi znervózňují. Je to výkřik do tmy, který občas úředníci ministerstva financí vytáhnou. Ale pokud chtějí jen šetřit a pak nám někdo bude říkat, že vzdělávání je priorita, tak to zavání tím, že si z učitelů dělají legraci,“ míní Dobšík.

I vládní poslanci ze školského výboru odmítají kupecké počty. „Navýšení přímé vyučovací povinnosti není jen prostá matematická úloha o společné práci. Jde také o složení rozvrhů. To se ukázalo jako problém za ministra Pilipa,“ napsal Právu Pavel Klíma (TOP 09).

Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) je téma k diskusi, nicméně by nejprve muselo dojít ke snížení administrativní zátěže pedagogů a „ke zohlednění některých pozic, například metodiků prevence“.

Výborný dodal, že dokud nebude představena finální dohoda konsolidačního balíčku, jsou všechno jen spekulace.

Ruce od návrhu pryč dala místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Žádný detailní návrh na stole není. Představa plošného navýšení až na 27 hodin mi přijde naprosto nereálná a zcestná. Zásadní je, aby tím nebyla negativně ovlivněna kvalita výuky,“ řekla Právu.

Jinou diskusi o rozsáhlé reformě školství nedávno iniciovala poslankyně ODS Renáta Zajíčková, když navrhla změnu v povinné docházce žáků. Konkrétně by o rok zkrátila docházku v základní škole a zavedla dva povinné roky na střední. Žáci by tedy jako dříve navštěvovali základní školu jen osm let.

Taková případná změna by ale zřejmě nastala až za několik let, než by byla schválena, a hlavně naplněna.

Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně diskusi podpořil. „Otevírá se debata o tom, zda je v moderní společnosti správně nastaven poměr mezi dobou, kterou děti stráví na základní a střední škole,“ řekl České televizi. Zdůraznil však, že taková reforma by neměla za cíl přinést úspory.

Návrh má podle expertů mnohá úskalí, ale i celou řadu pozitiv. Podle nového ministra školství Mikuláše Beka (STAN) jsou však obě témata – tedy navýšení vyučovacích hodin i zkrácení docházky v základní škole – postranní. „Jsou to vytržené detaily z mnohem širšího problému, o kterém budeme muset v případě mého jmenování vážně debatovat,“ řekl České televizi tehdy ještě jako ministr pro evropské záležitosti.